|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8290 |
|
|
|
| | Zatím jsem velmi příjemně překvapen z první knihy Zaklínače (jsem teprve tak v půlce). Jsou to tedy povídky (a jak jsem si chtěl trochu ujasnit, jak to vycházelo, tak jsem si vyspoiloval, že Visenna z první povídky je Geraltova matka, ale víc nic), takže těžko říct, ale čekal jsem něco víc temnějšího, a příjemně mě to překvapilo. Hlavně se mi ale líbí, že postavy boří stereotypy, a to i v té jeho nejprvnější povídce s Geraltem (a strigou).
Jsem zvědav, jak se to vyvine dál. Není to špatné, ale doufám, že každá druhá povídka není variace na pohádku (aspoň obecně známou).
Uvidím, kdy dostanu náladu zkusit i první hru z tohoto světa, ale asi nejprve, až se dostanu k románům. |
|
|
|
| | výsledky ankety:
Čtu vždy jen 1 knížku a tahám ji všude sebou.
1 1
Čtu vždy jen 1 knížku a to v klidu, kdy si na ni vyhradím čas.
3 3
Čtu knížky jen v klidu na WC, abych za rok vyšel jako nový člověk. Taky mne tam nikdo neruší.
1 1
Čtu několik knížek zároveň, protože mne všechny zajímají.
1 1 |
|
|
|
| | Mimochodem kolega se zbavuje velkého množství knížek po 30 Kč za kus. Jsou tam občas kusy poplatné režimu a jsou tam i odborné historické kousky.
Prodej odborných publikací i beletrie (můj web)
Knížky jsou v Brně, takže se k nim dá dostat v Brně nebo v Praze, kde kolega pracuje. |
|
|
|
| | | Hm, 2010: Druhou vesmírnou odysseu mají v pražské knihovně k půjčování jen od Baronetu (nebo ještě od Práce z roku 1991), Laserovou bohužel mají jen prezenčně, nebo se jim všechny poztrácely. No budiž, za deset korun risknu Baronet:-). |
|
|
|
| | Tak popravdě řečeno, osobně mám radši Světlo Země než Měsíční Prach * když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli tomu, že meziplanetární válka je poněkud jiný level než prostá záchranná operace* a to i proto, že přes podobný rozsah působí Světlo Země jako román (byť místy poplatný naivitě doby vzniku - 1955), zatímco Měsíční Prach (1961) je, málo platné, přes všechny své kvality, spíš jen přerostlá povídka (naopak, Světlo Země působí jako syntéza několika starších povídek do jednoho bezešvého celku).
Snad už jen perlička - Měsíční Prach byl AFAIK vůbec první román A.C.C., který vyšel v socialistickém Československu už v 60. letech min.st. (kdysi jsem dokonce držel exemplář prvního vydání v ruce, ale není na něm nic extra, snad jen poznámka na obálce v níž je A.C.C. přirovnáván k H.G.Wellsovi). První kniha je sbírka Oceánem Hvězd, která vyšla u nás už v roce 1962. |
|
|
|
| | | Konec dětství mám doma, říkal jsem si, že si musím přečíst, Měsíční prach se mi moc nelíbil. |
|
|
|
| | | Ok, dík, poznamenáno, zase mám i jiné klasiky ke čtení (jako třeba Asimova), takže v nejbližší době to vidím opravdu jen na ty vyzdvihnuté věci a 2010, ale poznámky se hodí. |
|
|
|
| | | Klidne plevelte, od toho tu to forum je. |
|
|
|
| | A abychom to tady s ACC už zbytečně neplevelili, tak ještě stručně k jeho ostatním věcem.
Dovolím si ještě doporučit (byť s výhradami):
Měsíční Prach
Světlo Země
Marťanské Písky
+ povídky z té doby, tedy 50. a ranná 60. léta, není úplně bez zajímavosti, že tehdy se ještě ACC pokoušel o "jednotnou vizi" svého vesmíru, byť nikdy to nemělo konzistenci jako u konkurence, ať už si pod tímto pojmem představíme R.A. Heinleina, Isaaca Asimova nebo Larryho Nivena, dá se říci, že toto období končí 2001, resp. jejími prvními litarárními skicami.
Opět zmiňuji a upozorňuji na:
Město a Hvězdy
Konec Dětství
Zajímavost:
Sestupová Dráha - více méně autobiografická beletrie na téma vývoj radaru za WWII, pro zájemce o tuto problematiku +/- povinnost, ale SF to pochopitelně není
Více-méně vynechávám
Podmořské Pastviny (není to špatné, ale taky to není zázrak, volitelně lze)
Ostrov Delfínů (v podstatě dětská kniha)
Z pozdějších věcí pak určitě:
Setkání s Rámou
... a to je vlastně všechno.
Volitelně ještě lze:
Rajské Fontány (odkud pochází mj. několik mých oblíbených hlášek), ten román se dost vleče, ale nápady jsou tam dobré
Zpěv vzdálené Země (aneb píšeme scénář pro film, který nikdy nikdo nenatočil, fakt, že se původně jednalo o filmovou předlohu se na výsledku poměrně viditelně podepsal a to jak v dobrém, tak zlém). Tento román má mimochodem poměrně zajímavou historii vydávání v našich končinách, první ukázka byla v CZ k dispozici už někdy v roce 1988, s tím že vydání celého románu bylo plánováno na přelom let 1989/1990 v Odeonu v nově zformované edici SciFi (nebo tak nějak). K tomu ovšem díky událostem roku 1989 nikdy nedošlo a kniha tak poprvé vyšla až v Bonus Pressu v roce 1993.
Dále opět připomenu:
Duch z Grand Banks
Kladivo Boží
Co se románu
Imperial Earth (v CZ nepřesně Impérium) týče, je to slabota a v podstatě ztráta času.
Každopádně nedoporučuji v podstatě ŽÁDNOU z kolaborací (Kolébka a následující) a už vůbec ne paskvily, které má na svědomí Gentry Lee, který tak zcela zabil sérii Ráma.
Prostě to není Clarke ani v křeči (nebo možná v křeči ano, ale...)
V případně akutního nedostatku brakového SF čtiva doporučuji šestidílnou sérii "Zlatý věk Venuše", kterou na motivy několika povídek ACC spáchalo nájemné pero jménem Paul Preuss. |
|
|
|
| | Seven:
Komunisticka cenzura...
Tak tak. A Sacharovův pohon jim taky celkem ležel v žaludku. |
|
|
|
| | | Popravde 2001, 2010 a 2061 jsem cetla nekdy, kdyz mi bylo osm nebo devet a uz si to moc nepamatuju. 3001 nikdy (v dobe, kdy jsem cetla prvni tri jeste nevysla a potom uz jsem se k tomu nejak nedostala). Ale za to mam v knihovne skoro kompletniho Heinleina, kdyby se nekdo chtel zeptat na neco od nej. |
|
|
|
| | | Komunisticka cenzura mela problem mimo jine s tim, ze vetsinu ruskych postav pojmenoval po disidentech. |
|
|
|
| | Seven:
SyFylis meli tocit 2061 a 3001 s releasem v 2015
Přiznám se, že 2061 si bez dalšího (byť udělatelného) retconu vůči filmu nedovedu moc představit, protože
*ve 2061 se m.j. dost řeší, co se stalo na Europě s vrakem čínské lodi Tsien, kterou ovšem filmová 2010 pro zjednodušení vynechává*. |
|
|
|
| | 2010 - ostrá návaznost na film, kvalita za rozumnou cenu. S touto knihou měla docela problém komunistická cenzura (z řady důvodů), takže ačkoliv byl překlad hotový už někdy ve druhé polovině 80. let minulého stoletím kniha šla v CZ ven až po převratu koncem roku 1991 (paralelně s 2061). Pro fanoušky 2001 +/- povinnost.
2061 - jak už tady zaznělo, zcela se ignoruje epilog 2010, na mne to působilo už při prvním čtení ukázky v roce 1990 (aneb proč si trochu nezamachrovat, když je to pravda) jako něco, co vytáhl ACC ze šuplíku s nadpisem "space opera", dal tomu moderní fasádu a šel s tím ven. Toto bylo podrtrženo prvním čekým vydáním z konce roku 1991 (fakticky tedy spíše 1992), kdy tuto knihu ilustroval Teodor Rotrekl. Není určitě bez zajímavosti, že 2061 má nižší číslo publikace než 2010, ergo, dá se tvrdit, že v CZ vyšla dřív 2061 než 2010, byť to bylo jen o pár hodin.
3001 - Na ACC začala lézt senilita, jinak si nelze určité věci vysvětlit. Totální retcon spousty věcí. Je to zajímavé jen jako ukázka, jak hluboko může druhdy kvalitní spisovatel klesnout - z téhož období od ACC daleko více doporučuji buď podmořskou SF "Duch z Grand Banks" nebo vesmírnou SF "Kladivo Boží" (ta sice taky neoplývá nejakou extra originalitou, ale alespoň nedemoluje existující sérii). |
|
|
|
| | | No, poslední otázka zbývá - jestli ty další Clarkovy knihy, byť tedy ne návazné, jsou zajímavé... Kdo je četl, tak jaký měl dojem. |
|
|
|
| | Jinak Clarke knihy 2001, 2010, 2061 a 3001 nepsal jako navazne, ale jako variaci na tema odehravajici se v paralelnich svetech. Proto taky 2010 konci s X, ale v 2061 se na X nebere ohled atd..
Loni nejak probehlo, ze by SyFylis meli tocit 2061 a 3001 s releasem v 2015, ale tak 2015 nam za 3 mesice konci a mimo toho oznameni jsem nenasla nic o tom, ze by to slo do produkce :-/ |
|
|
|
| | AVip: Hm, v doslovu od autora z 80. let (ve vydání od Laseru k výročí) je to napsané protichůdně, jako že se režisér moudře vyhnul matení diváka, kdyby viděl Jupiter i Saturn, ale zato pak píše téměř to samé, co ty, ohledně Trumbulla, že zkušenosti při natáčení planety s prstenci využil pro ten Silent Running.
Jinak Ztracené světy jsou již objednány k přesunu na vhodnou pobočku v městské knihovně. |
|
|
|
| | Mvek:
a pak doletěl k Zemi, kde ještě detonoval hlavici, kterou proti němu lidé vyslali, nebo co.
Jedna z mála věcí která z románu 2001 přežila do románu 2010. Jinak román 2010 jede podle filmu.
Opravdu doporučuju "vycpat" mezičas mezi romány 2001 a 2010 knihou Ztracené Světy 2001 - hodně se toho čtenáři vyjasní (uznávám, že tohle se lépe řekne, než udělá, je to poměrně raritní kousek jak v ČJ, tak v AJ, zejména pokud by člověk trval na papíru).
|
|
|
|
| | Mvek:
že radši ve filmu zaměnili Saturn za Jupiter.
Douglas Trumbull neměl hotový Saturn a Stanley Kubrick nechtěl celou věc zbytečně komplikovat (on už takhle lezl rozpočet nahoru dost nepříjemným tempem, proto také ve filmu není nijak zobrazen odlet Discovery od Země). Nakonec Trumbull použil ve svém filmu "Silent Running" (a ano, je to ten samý člověk, co má na svědomí triky k ST:TMP). |
|
|
|
| | Pozemstan: Tak jsem si to proklikal. U lidoopů není patrné, že by něco vysílal. Ozývá se tam sice ten vokální zvuk, ale to může být bráno jako hudba (byť to ztichne se střihem), ale to se ozývá v podstatě od objevení monolitu, takže opravdu působí jen jako doprovod stupňující napětí.
Je tam pak patrně Ten, který hledí na měsíc, jak přemýšlí nad kostmi a vzpomene si krátce asi na monolit z předchozího dne. Ale to se nedá srovnávat s tím, jak lidoopy učí monolit přímo testováním a odměnami v knize.
Tentýž vokální doprovod je pak od začátku výstupu vědců na Měsíci. Pak ho doplní ten pískot a nic. Jediné vodítko je to, že je tam stejná konjunkce Slunce a Země pro změnu, zatímco na začátku je to Slunce a Měsíc, při pohledu vzhůru k hlavě obelisku.
Jinak se ale omlouvám, ano, jednak skrytou nahrávku namluvil doktor Floyd, který byl v tom výsadku na Měsíci, jednak tam opravdu o signálu k Jupiteru mluví.
A ke konci - monolit se tam najednou vyrovná do konjunkce s měsíci Jupitera, a tím se aktivuje hvězdná brána, to je dost podivné oproti stavu v knize a o měsíci Japetus u Saturnu (nemluvě o tom, jak se knize povedlo předpovídat budoucnost s tím světlým oválným flekem s tečkou uvnitř).
A na závěr je tam rovnou už jako starší, pak ještě starší atd. A najednou po zvednutí se k monolitu je z něj "kosmické nemluvně". V knize je řečeno, že se normálně v kulisách najedl a napil, pak ulehl, objevil se monolit a on najednou proletěl svým životem zpátky až do mimina, a pak doletěl k Zemi, kde ještě detonoval hlavici, kterou proti němu lidé vyslali, nebo co.
Chápu, že to není stejné, stejně jako dovedu pochopit, že radši ve filmu zaměnili Saturn za Jupiter. Jen mi prostě přijde, že film je pro opravdu náročné diváky s hodně posunutým myšlením. Jinak působí tak nějak nesourodě.
Zatímco kniha docela jede ve stejném duchu. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
