|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8290 |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Já nemluvil ani tak o Vás, já mluvil spíše obecně a hlavně pro mě podstatném zahraničním trhu s e-booky, kde nemálo tebou zmíněných nákladů odpadá.
Například si nedovedu vysvětlit, jak by mohla pouhá novela v e-bookové formě stát 28 éček:
Wolf King |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
Děkujeme ;)
Potěšení bylo plně na mé straně. Pro lovecraftariána radost číst, když se KONEČNĚ přestalo s tupým opisováním, kravinami bez hlavy i paty a rádobyvtipnými parodiemi a la Pickmanův modem v Cthulhu 2000. Doufám, že za rok bude třetí díl. :-) |
|
|
|
| | BorgDog:
P.S.: Opět nutno pochválit...
Děkujeme ;) |
|
|
|
| | Taky sem něco hodím, nebo spíš přehodím. :-)
ČERNÁ KŘÍDLA CTHULHU 2
U druhého pokračování každé úspěšné sbírky nebo knihy se samozřejmě nabízí jako první otázka: Je lepší než předchozí? V tomto případě alespoň za mě odpověď: Ano! Na rozdíl od prvních Černých křídel víceméně zmizely povídky otrocky kopírující styl nebo propriety Lovecraftových děl, stejně jako různé „WTF experimenty.“ Samozřejmě je tu několik slabších, až podprůměrných prací, ale ani ty nepostrádají alespoň elementární „hlavu a patu,“ jakou má každý čitelný příběh mít. Ještě zřetelněji než v první části sbírka ukazuje, jak se dílo HPL stalo základem, na němž staví své práce současní autoři a inspirací jejich tvorbě – a také, že rozsah jeho možností je MNOHEM větší, než historky o chapadlovitých monstrech a vesmírném šílenství.
Druhým Černým křídlům v mých očích suverénně vládnou Darrell Schweitzer a Caitlín R. Kiernanová. "Psova vyvolená", má všechny propriety HPL, ale přitom kráčí vlastní cestou, s emocionálním nábojem, temnou rozostřeností v rozbité duši ženy, která byla vyvolená, ale své poslání nedokáže naplnit tak, jak bylo očekáváno. "Král na klíček, Skleněná královna a Muž se stovkou nožů" pro změnu pokrývá celý lidský život vypravěče, jehož přítel se zapletl (anebo možná ne) do boje o trůn v realitě s odlišným plynutím času, a v mnohaletých intervalech ho do něj nedobrovolně zapojuje s velmi ničivými důsledky. Anebo možná ne. Obě povídky, v jistém ohledu podobné (obě psané pohledem první osoby nespolehlivých vypravěčů) jasně demonstrují, že lovecraftovský horor klade na tvůrce vysoké nároky v mnoha ohledech, od základní práce s jazykem a schopnosti vybudovat atmosféru, přes vytvoření psychologicky věrohodných postav v extrémních situacích, až po rytmus a gradaci. Vyžaduje to praxi, mnoho práce a nepochybně i specifický cit, který mnoho autorů postrádá.
Na dalších místech je už výběr nejlepších obtížnější. Bezpochyby působivé jsou spíše klasicky postavené horory Gavina, Tysona a Langana s různými náměty od "archeologického" (Prázdná tvář) až po příběh, který začíná jako epizoda Akt X. a končí ohňostrojem rozjásaného šílenství (Rozkvět). Pokud nepovažujete humornou lovecraftovskou povídku za zločin proti lidskosti, potěší sarkasmus Webba v anabázi mexického herce, který se na vysněnou roli ghúla začne připravovat pečlivěji, než by bylo zdravo (Konkurz), i roztomilá nostalgie Cheta Williamsona o zestárlých protagonistech starých hororových filmů, žijících ze zbytků slávy (Vyvolený). Zajímavým a rozhodně podnětným experimentem je Fletcherův „Výhled“ i „Jiřiny“ Melanie Temové ukazující, že zdařilý HPL horor lze napsat i zcela bez fantastického prvku. A zcela samostatnou zmínku si zaslouží Rick Dakan, u jehož „Nesouvztažné bezobsažnosti“ čekám soukromě nejdivočejší flamy i rozsah hodnocení od nuly po absolutní. Nu a pak tu máme „dno“ v podobě bídného nedodělku Mamatase a offtopic nudy Roylea, i ten nevyjmenovaný zbytek pohybující se kdesi mezi tím.
Jak už bylo napsáno, celkově hodnotím druhý díl Černých křídel výše – a doufám, že ten třetí nejen, že také vyjde česky, ale bude ještě lepší!
P.S.: Opět nutno pochválit překlad Milana Žáčka (některé povídky musely být PODSTATNĚ obtížnější než ty z prvního dílu!) i redakční práci Laseru.
======================================
Právě během tohoto období mi poskytl první skutečné vodítko k tomu, co jeden mnohem frivolnější spisovatel později označil za život, vesmír a vůbec. Jeli jsme pozdě v noci autem, venkovskou krajinou, vraceli jsme se nevím odkud, když na jedné opuštěné silnici, dostatečně daleko od čehokoliv jiného, že ani na obzoru nebyla vidět zář městských světel, ukázal na potemnělá pole po obou stranách cesty a řekl: "Už ses nad ní někdy doopravdy zamyslel, Henry? Nad tmou? Jakmile se vzdálíš od silnice a tu a tam se vyskytující farmy, stačí, abys zašel několik stovek metrů do některého z těchto polí a začneš si připadat, že jsi na jiné planetě. Mohlo by se tam dít COKOLIV, mimo dohled, mimo doslech. Kdyby tam byl někdo znásilňován, vražděn nebo-" v tu chvíli se zasmál a přešel ke zlověstné, mimořádně zdařilé imitaci Borise Karloffa - "POŽÍRÁN LIDOJEDY, ta světla, svět, civilizace, možnost záchrany by dotyčnému připadaly stejně beznadějně nedosažitelné jako hvězdy, a NIKDO BY SE O TOM NIKDY NEDOZVĚDĚL."
"Ráno by se ale našla těla. Létala by tu káňata."
"Jenže svět ranního světla není světem temnoty, Henry, ne, to ani v nejmenším. Za dne tu máme dobře známá pole. Vstupuješ na cizí pozemek, s blátem a kukuřičnými lodyhami. Ale v noci, za tmy, je tentýž prostor odlehlý jako mořské dno."
"A co v něm nacházíš ty?" zeptal jsem se.
"Něco strašlivého," odpověděl. "Nebo něco nádherného. Nebo obojí současně."
(Darrell Schweitzer: "Král na klíček, Skleněná královna a Muž se stovkou nožů") |
|
|
|
| | Např. finské letectvo používalo svastiku v letech 1918-1945, ale jeho cvičné křídlo si ji ponechalo na praporu až do svého loňského zániku...
Svastika je též na finské prezidentské standartě coby "kříž svobody", s nímž je spojené i státní vyznamenání Řád kříže svobody... -)
Rudou hvězdu používá možná déle než bolševici i fotbalová Slavia. Srp a kladivo se, pravda, alespoň ve zkřížené komunistické podobě, asi jinak nepoužívá. Bohužel byl ale i ve znaku SSSR, což vede ke kontroverzi ohledně válečných pomníků... A dodnes jej používají např. vládnoucí strany v "lidové" Číně, Vietnamu, Laosu nebo Nepálu (tam v částečně svobodném režimu)...
Co mě v poslední době poněkud vyděsilo, byla symbolika, kterou používá současná KSČM... Spojení rudých praporů přímo s komunistickým pučem...
U toho německého vydání Mein Kampfu je klíčové, že jde o vědeckou kritickou publikaci, kde původní Hitlerův text tvoří snad třetinu či čtvrtinu... Vypršení autorských práv, která dosud drželo Bavorsko, které bránilo vydání, ale znamená, že brzy vyjdou i nekritické výtisky... Bojovník proti někdejšímu českému vydání, filosof a expolitik Kroupa, dnes v ČRo kritickou verzi vítal, ale také připustil, že dnes již stejně radikálové text najdou na internetu, i když pro ně je to často jen symbol, který ani nečtou... |
|
|
|
| | | Mvek: Podle mě ano. Plus každý, kdo RA zná tak ví, že je taky plný nadsázky. Je to defakto science-fiction. The Man in the High Castle operuje s velice podobnou premisou. |
|
|
|
| | Mirak:
Red Alert je docela blbý příklad, protože Sověti jsou tam celkem jasní bad guys.
A je to dostatečný důvod? Kolikrát jsou populární právě bad guys v tvorbě. |
|
|
|
| | Mvek: To neřešil tým, myslím, že dostal sezónní stopku od řeckého fotbalového svazu, možná se do toho dokonce vložila UEFA.
Red Alert je docela blbý příklad, protože Sověti jsou tam celkem jasní bad guys. |
|
|
|
| | Ale v takových případech jako s tím fotbalistou funguje ten lynč veřejnosti, netřeba to zakotvovat v zákonu. Rozhodně to bylo nevhodné a ať si to tým pořeší. Ale samozřejmě samotné gesto (beze slov) nemůže být ilegální.
Hlavně ale netuším, jak je to řešeno, když to má být v kontextu. Řekněme, že máme počítačovou hru (ať to není jasný případ jako historický film nebo dokument), něco ve stylu Red Alertu. Tam samozřejmě se Sověty může být srp a kladivo, bude to v pořádku? Kdo rozhodne, jestli samotná hra není propagace komunistické strany, a navíc té, která má na svědomí zločiny proti lidskosti atd.?
|
|
|
|
| | Na tohle měli zajímavý případ v Řecku. Mladý fotbalista po vstřelení gólu začal hailovat. Ti, co ho bránili používali zároveň dva argumenty: 1.) Že chudák nevěděl, co to znamená. 2.) Že se takhle zdravili i Římani.
Podle mě se ty dva argumenty zároveň vylučují. Nevěřím, že mladá kopačka byl zároveň expert na antiku a analfabet přes WW2. A pokud skutečně nevěděl, co to znamená, měl by se urychleně vrátit na základní školu.
BorgDog: Soudružka Semelová je narozdíl od Konvičky úplně blbá a neškodná. |
|
|
|
| | Mně nevadí srp a kladivo nebo existence komunistické strany obecně. Pochybuji, že komunistická ideologie vraždila. Vraždilo zřízení atd., co se z toho stalo.
Vadí mi ale ty výroky, vadí mi, že se neodstřihnou od těch zarytých přesvědčených. |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: A to nemluvě o veřejných výrocích lidí jako Semelová. Rádobyznalec islámu Konvička je teď stíhán za svoje výroky (které skutečně BYLY přes čáru), ale zajímalo by mě, proč Semelová nesedí na lavici vedle něj. Protože to, co blije soustavně o politických vězních, českých letcích, Miladě Horákové, apod. - to se nedá poslouchat. :-( |
|
|
|
| | Ne, jde mi o to, že ohledně svastiky, té pravotočivé, to vidím podobně jako ty. Levotočivá nemá s Hitlerem nic společného a o jejím zákazu se ani neuvažovalo. (byť tedy Hinduisty taky nejsou zrovna sluníčkáři)
Ale jsem ostře vyhraněný proti srpu a kladivu. Komunistické režimy mají dohromady na kontě mnohem víc životů a osudů než Hitler a může si je načmárat doslova kdekdo kdekam. Vycházejí tu Haló noviny, máme aktivní komunistickou stranu a ta kurvy si ještě dělají veřejná setkání, kde je srpů a kladiv že bych se poblil. |
|
|
|
| | A já nějak nemám náladu zabředávat do vysvětlování, jak to myslím. Hádka by totiž mohla být i kvůli nedorozumění. Např. nemám nic proti tomu když si někdo do kanceláře pověsí nějak stylizovaný hákový kříž, ale bude mi vadit, když si tam pověsí přesné vyobrazení, třeba v bílém kolečku v červeném poli, nebo jak to je. Nebo i s orlicí... Takové vyobrazení beru jen v třeba v rámci obrázku v učebnici, ve filmu přímo s nacisty atd. Jinak je to ale už podle mě propagace.
Ale vadí mi zakazování použití hinduistické svastiky jen kvůli Hitlerovi. Škoda, že nepoužil křesťanský kříž, nebo srdíčko... |
|
|
|
| | Mvek:
jedna věc je propagace, druhá věc je použití symbolu
Chtěl jsem se hádat, ale radši ne. Dneska chci zůstat duševně vyrovnaný. |
|
|
|
| | No vida... Němci poprvé vydávají po válce Mein Kampf (s historickými komentáři a rozborem).
A souhlasím, stejně tak jsem proti zakazování svastiky nebo srpu a kladiva. jedna věc je propagace, druhá věc je použití symbolu. Zvláště, když symbol může v úplně jiné kultuře znamenat něco jiného. |
|
|
|
| | Z přebalu Kischova "Amerického ráje", z vydání z roku 1950. Ten text se mi prostě zvláštním způsobem líbil:-)
"E. E. Kisch, novinář, reportér a spisovatel, poznamenaný rudým znakem bolševismu, proklouzl teprve při třetím pokusu sítí "demokratických" úřadů a policistů Spojených států severoamerických a mohl vstoupit na pevninu střeženou sochou Svobody. Již tehdy v době své návštěvy, v r. 1928-29, bezpečně postihl, co charakterisovalo imperialistický americký "ráj".
Sledujme názvy jeho reportáží, sledujme, co upoutalo nejvíce jeho pozornost. Vyvstanou nám dva póly zájmu, dva póly amerického života: bursa a věznice. Bursa, obchod, průmyslové otrokářství a politika (to značí opět obchod, průmyslové otrokářství a korupce) jsou pólem, kolem něhož se soustřeďuje svět mocných, svět velkých zlodějů a podvodníků, vykořisťovatelů - nabubřelá, domýšlivá, nevzdělaná, úspěšná Amerika.
Druhý pól to jsou chudinské čtvrti, černošská a čínská ghetta, doky, jatky a věznice, znovu věznice, kam je smeten proletariát všech ras a barev, ti kdož se dopustili zločinu chudoby - zbídačená, hladová, rozedraná a zotročená, neúspěšná Amerika. A ta je početnější.
(...)
Dnes, kdy chce americký imperialismus strhnout do šíleného víru dolaru Evropu, Asii a zbývající světadíly, je Kischova kniha výstrahou i výzvou. Výzvou k obraně před americkým rájem." |
|
|
|
| | | Pozemstan: Jistě, 4. 1. Otevírá 5. 1. |
|
|
|
| | Mvek: "od pondělí 21. 12. do pondělí 4. 12. je zavřená"
Pokud je zavřená až do 4.12., tak už je to jedno... -) Ale předpokládám, že to byl překlep... |
|
|
|
| | Městská knihovna v Praze je letos ukázka chyby v systému, který nepočítá s mimořádnostmi.
Rezervujete si v neděli 20. 12. koncert (konající se 25. 1. nebo tak nějak) a dozvíte se, že si to musíte vyzvednout a zaplatit do 4. 1. v pokladně v centru. Pokladna má otevřeno každý všední den tehdy a tehdy.
S podezřením si to ověříte na jejich webu v informacích o pobočkách a zjistíte, že pokladna má takto otevřeno, ale od pondělí 21. 12. do pondělí 4. 12. je zavřená:-).
No nic, buď si najdete už jiná místa, která asi někomu vypršela, a znovu rezervujete (teď už je to do 11. 1.), nebo možná se uvolní ta rezervovaná po zrušení rezervace a uděláte totéž.
Ale je to hezký vtípek. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
