|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8290 |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
Nějaký Card by nebyl??:-) |
|
|
|
| | Teď už to můžu říci najisto:
Velmi brzy nás čeká naprostá literární bomba a jedna z nejzásadnějších knih žánru...
"Roky rýže a soli" od Kima Stanleyho Robinsona.
Přeložená eng recenze z 2006 |
|
|
|
| | Včera jsem si užil Ondřej Havelka and his Melody Makers - Příběh jazzu ve velkém sále Městské knihovny.
Havelka si to stále i ve svých 61 letech užívá a obdvuji, jak umí "hrát" i při těch koncertech. Měl jsem naposloucháno dost nahrávek z koncertů, takže pár vtípků mi bylo známých, pár tu naopak chybělo, ale byl tu zas jiný drobný humor. A bylo fajn užít si to naživo.
Je to ale stejně paradox, že v dětství jsem Havelku nesnášel, už v dětské kabaretu s Molavcovou a Dvořákem, a když jsem v pubertě viděl ukázky ze Saturnina, tak mě to taky odpuzovalo. Ten jeho zvláštní styl mluvy, částečně asi připomínající první půlku minulého století, ten jeho vzhled, který mi později připomínal Charlieho z TOSky... to vše mi nesedělo.
Až díky Daturninovi jsem si Saturnina konečně pustil a nakoukal, a vlastně začal uvědomovat, že tenhle člověk se věnuje mému docela oblíbenému žánru i době. Krom toho, že prostě s odstupem času, jsem přestal mít důvod nemít ho rád. |
|
|
|
| | Poláčkovo Bylo nás pět, 3. vydání o nákladu 5500 kusů z roku 1948 stálo 75 Kčs jako brožované, 100 vázané.
Jen pro informaci na porovnání měny a tak... |
|
|
|
| | | Pustila jsem se do Born with Teeth a popravde nevim. Treba je tam neco zacatecne nakousnute, ale najednou zase preskoceno nekam uplne jinam. V konecnem dusledku to po par kapitolach pusobi dost povrchne a arogantne. |
|
|
|
| | Mirak: Já věděl, že to někdo zase chytí :)
Já tam zapomněl ještě na tisk, ale to už je jedno. Můžeme se v obecné rovině pobavit o situaci na našem trhu v souvislostech a návaznostech, ale teoretizovat nad trhy zahraničními a "jaktože to tak nefunguje i tady" je zcela mimo mísu.
Základní problém v Česku je, že lidé oprávněně chtějí e-booky a chtějí je levně.
To první je skoro nemožné, to druhé je úplně nemožné.
No a kdo je na vině? Jako vždy nakladatel :-(
Pokud bychom hovořili v reálných číslech z naší strany, pak optimální by za Star Trek paperback bylo 450 Kč; respektive 300 za e-book. To nám v Česku ale v životě nikdo nedá :) A ti samí lídé potom zvolí zastoupení, při kterém zůstane Singr v čele ČNB a USD bude ještě dražší než už je, čímž se kruh "krásně" uzavírá. |
|
|
|
| | | (Ano, reaguji na smazaný příspěvek) |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Já nemluvil ani tak o Vás, já mluvil spíše obecně a hlavně pro mě podstatném zahraničním trhu s e-booky, kde nemálo tebou zmíněných nákladů odpadá.
Například si nedovedu vysvětlit, jak by mohla pouhá novela v e-bookové formě stát 28 éček:
Wolf King |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
Děkujeme ;)
Potěšení bylo plně na mé straně. Pro lovecraftariána radost číst, když se KONEČNĚ přestalo s tupým opisováním, kravinami bez hlavy i paty a rádobyvtipnými parodiemi a la Pickmanův modem v Cthulhu 2000. Doufám, že za rok bude třetí díl. :-) |
|
|
|
| | BorgDog:
P.S.: Opět nutno pochválit...
Děkujeme ;) |
|
|
|
| | Taky sem něco hodím, nebo spíš přehodím. :-)
ČERNÁ KŘÍDLA CTHULHU 2
U druhého pokračování každé úspěšné sbírky nebo knihy se samozřejmě nabízí jako první otázka: Je lepší než předchozí? V tomto případě alespoň za mě odpověď: Ano! Na rozdíl od prvních Černých křídel víceméně zmizely povídky otrocky kopírující styl nebo propriety Lovecraftových děl, stejně jako různé „WTF experimenty.“ Samozřejmě je tu několik slabších, až podprůměrných prací, ale ani ty nepostrádají alespoň elementární „hlavu a patu,“ jakou má každý čitelný příběh mít. Ještě zřetelněji než v první části sbírka ukazuje, jak se dílo HPL stalo základem, na němž staví své práce současní autoři a inspirací jejich tvorbě – a také, že rozsah jeho možností je MNOHEM větší, než historky o chapadlovitých monstrech a vesmírném šílenství.
Druhým Černým křídlům v mých očích suverénně vládnou Darrell Schweitzer a Caitlín R. Kiernanová. "Psova vyvolená", má všechny propriety HPL, ale přitom kráčí vlastní cestou, s emocionálním nábojem, temnou rozostřeností v rozbité duši ženy, která byla vyvolená, ale své poslání nedokáže naplnit tak, jak bylo očekáváno. "Král na klíček, Skleněná královna a Muž se stovkou nožů" pro změnu pokrývá celý lidský život vypravěče, jehož přítel se zapletl (anebo možná ne) do boje o trůn v realitě s odlišným plynutím času, a v mnohaletých intervalech ho do něj nedobrovolně zapojuje s velmi ničivými důsledky. Anebo možná ne. Obě povídky, v jistém ohledu podobné (obě psané pohledem první osoby nespolehlivých vypravěčů) jasně demonstrují, že lovecraftovský horor klade na tvůrce vysoké nároky v mnoha ohledech, od základní práce s jazykem a schopnosti vybudovat atmosféru, přes vytvoření psychologicky věrohodných postav v extrémních situacích, až po rytmus a gradaci. Vyžaduje to praxi, mnoho práce a nepochybně i specifický cit, který mnoho autorů postrádá.
Na dalších místech je už výběr nejlepších obtížnější. Bezpochyby působivé jsou spíše klasicky postavené horory Gavina, Tysona a Langana s různými náměty od "archeologického" (Prázdná tvář) až po příběh, který začíná jako epizoda Akt X. a končí ohňostrojem rozjásaného šílenství (Rozkvět). Pokud nepovažujete humornou lovecraftovskou povídku za zločin proti lidskosti, potěší sarkasmus Webba v anabázi mexického herce, který se na vysněnou roli ghúla začne připravovat pečlivěji, než by bylo zdravo (Konkurz), i roztomilá nostalgie Cheta Williamsona o zestárlých protagonistech starých hororových filmů, žijících ze zbytků slávy (Vyvolený). Zajímavým a rozhodně podnětným experimentem je Fletcherův „Výhled“ i „Jiřiny“ Melanie Temové ukazující, že zdařilý HPL horor lze napsat i zcela bez fantastického prvku. A zcela samostatnou zmínku si zaslouží Rick Dakan, u jehož „Nesouvztažné bezobsažnosti“ čekám soukromě nejdivočejší flamy i rozsah hodnocení od nuly po absolutní. Nu a pak tu máme „dno“ v podobě bídného nedodělku Mamatase a offtopic nudy Roylea, i ten nevyjmenovaný zbytek pohybující se kdesi mezi tím.
Jak už bylo napsáno, celkově hodnotím druhý díl Černých křídel výše – a doufám, že ten třetí nejen, že také vyjde česky, ale bude ještě lepší!
P.S.: Opět nutno pochválit překlad Milana Žáčka (některé povídky musely být PODSTATNĚ obtížnější než ty z prvního dílu!) i redakční práci Laseru.
======================================
Právě během tohoto období mi poskytl první skutečné vodítko k tomu, co jeden mnohem frivolnější spisovatel později označil za život, vesmír a vůbec. Jeli jsme pozdě v noci autem, venkovskou krajinou, vraceli jsme se nevím odkud, když na jedné opuštěné silnici, dostatečně daleko od čehokoliv jiného, že ani na obzoru nebyla vidět zář městských světel, ukázal na potemnělá pole po obou stranách cesty a řekl: "Už ses nad ní někdy doopravdy zamyslel, Henry? Nad tmou? Jakmile se vzdálíš od silnice a tu a tam se vyskytující farmy, stačí, abys zašel několik stovek metrů do některého z těchto polí a začneš si připadat, že jsi na jiné planetě. Mohlo by se tam dít COKOLIV, mimo dohled, mimo doslech. Kdyby tam byl někdo znásilňován, vražděn nebo-" v tu chvíli se zasmál a přešel ke zlověstné, mimořádně zdařilé imitaci Borise Karloffa - "POŽÍRÁN LIDOJEDY, ta světla, svět, civilizace, možnost záchrany by dotyčnému připadaly stejně beznadějně nedosažitelné jako hvězdy, a NIKDO BY SE O TOM NIKDY NEDOZVĚDĚL."
"Ráno by se ale našla těla. Létala by tu káňata."
"Jenže svět ranního světla není světem temnoty, Henry, ne, to ani v nejmenším. Za dne tu máme dobře známá pole. Vstupuješ na cizí pozemek, s blátem a kukuřičnými lodyhami. Ale v noci, za tmy, je tentýž prostor odlehlý jako mořské dno."
"A co v něm nacházíš ty?" zeptal jsem se.
"Něco strašlivého," odpověděl. "Nebo něco nádherného. Nebo obojí současně."
(Darrell Schweitzer: "Král na klíček, Skleněná královna a Muž se stovkou nožů") |
|
|
|
| | Např. finské letectvo používalo svastiku v letech 1918-1945, ale jeho cvičné křídlo si ji ponechalo na praporu až do svého loňského zániku...
Svastika je též na finské prezidentské standartě coby "kříž svobody", s nímž je spojené i státní vyznamenání Řád kříže svobody... -)
Rudou hvězdu používá možná déle než bolševici i fotbalová Slavia. Srp a kladivo se, pravda, alespoň ve zkřížené komunistické podobě, asi jinak nepoužívá. Bohužel byl ale i ve znaku SSSR, což vede ke kontroverzi ohledně válečných pomníků... A dodnes jej používají např. vládnoucí strany v "lidové" Číně, Vietnamu, Laosu nebo Nepálu (tam v částečně svobodném režimu)...
Co mě v poslední době poněkud vyděsilo, byla symbolika, kterou používá současná KSČM... Spojení rudých praporů přímo s komunistickým pučem...
U toho německého vydání Mein Kampfu je klíčové, že jde o vědeckou kritickou publikaci, kde původní Hitlerův text tvoří snad třetinu či čtvrtinu... Vypršení autorských práv, která dosud drželo Bavorsko, které bránilo vydání, ale znamená, že brzy vyjdou i nekritické výtisky... Bojovník proti někdejšímu českému vydání, filosof a expolitik Kroupa, dnes v ČRo kritickou verzi vítal, ale také připustil, že dnes již stejně radikálové text najdou na internetu, i když pro ně je to často jen symbol, který ani nečtou... |
|
|
|
| | | Mvek: Podle mě ano. Plus každý, kdo RA zná tak ví, že je taky plný nadsázky. Je to defakto science-fiction. The Man in the High Castle operuje s velice podobnou premisou. |
|
|
|
| | Mirak:
Red Alert je docela blbý příklad, protože Sověti jsou tam celkem jasní bad guys.
A je to dostatečný důvod? Kolikrát jsou populární právě bad guys v tvorbě. |
|
|
|
| | Mvek: To neřešil tým, myslím, že dostal sezónní stopku od řeckého fotbalového svazu, možná se do toho dokonce vložila UEFA.
Red Alert je docela blbý příklad, protože Sověti jsou tam celkem jasní bad guys. |
|
|
|
| | Ale v takových případech jako s tím fotbalistou funguje ten lynč veřejnosti, netřeba to zakotvovat v zákonu. Rozhodně to bylo nevhodné a ať si to tým pořeší. Ale samozřejmě samotné gesto (beze slov) nemůže být ilegální.
Hlavně ale netuším, jak je to řešeno, když to má být v kontextu. Řekněme, že máme počítačovou hru (ať to není jasný případ jako historický film nebo dokument), něco ve stylu Red Alertu. Tam samozřejmě se Sověty může být srp a kladivo, bude to v pořádku? Kdo rozhodne, jestli samotná hra není propagace komunistické strany, a navíc té, která má na svědomí zločiny proti lidskosti atd.?
|
|
|
|
| | Na tohle měli zajímavý případ v Řecku. Mladý fotbalista po vstřelení gólu začal hailovat. Ti, co ho bránili používali zároveň dva argumenty: 1.) Že chudák nevěděl, co to znamená. 2.) Že se takhle zdravili i Římani.
Podle mě se ty dva argumenty zároveň vylučují. Nevěřím, že mladá kopačka byl zároveň expert na antiku a analfabet přes WW2. A pokud skutečně nevěděl, co to znamená, měl by se urychleně vrátit na základní školu.
BorgDog: Soudružka Semelová je narozdíl od Konvičky úplně blbá a neškodná. |
|
|
|
| | Mně nevadí srp a kladivo nebo existence komunistické strany obecně. Pochybuji, že komunistická ideologie vraždila. Vraždilo zřízení atd., co se z toho stalo.
Vadí mi ale ty výroky, vadí mi, že se neodstřihnou od těch zarytých přesvědčených. |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: A to nemluvě o veřejných výrocích lidí jako Semelová. Rádobyznalec islámu Konvička je teď stíhán za svoje výroky (které skutečně BYLY přes čáru), ale zajímalo by mě, proč Semelová nesedí na lavici vedle něj. Protože to, co blije soustavně o politických vězních, českých letcích, Miladě Horákové, apod. - to se nedá poslouchat. :-( |
|
|
|
| | Ne, jde mi o to, že ohledně svastiky, té pravotočivé, to vidím podobně jako ty. Levotočivá nemá s Hitlerem nic společného a o jejím zákazu se ani neuvažovalo. (byť tedy Hinduisty taky nejsou zrovna sluníčkáři)
Ale jsem ostře vyhraněný proti srpu a kladivu. Komunistické režimy mají dohromady na kontě mnohem víc životů a osudů než Hitler a může si je načmárat doslova kdekdo kdekam. Vycházejí tu Haló noviny, máme aktivní komunistickou stranu a ta kurvy si ještě dělají veřejná setkání, kde je srpů a kladiv že bych se poblil. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
