|
Spravuje: lagga Počet příspěvků: 8290 |
|
|
|
| BorgDog: Stejně jako Ice Planet. |
|
|
|
| Rád bych se zeptala Telemacha - jak jsou na tom třetí "Černá křídla Cthulhu?" |
|
|
|
| Kdyby ten grafoman byl aspoň originální... |
|
|
|
| Yakuzza: Ano, Ždibřich je jeho. |
|
|
|
| Podle homepage to je on :) Viz tedy stránka Ždibřich. |
|
|
|
| Zase jedna z tech, o kterych jsem nevedela, ze jeste zije. |
|
|
|
| Ještě ke zdrženým vydáním knih po roce 1989...
Teď jsem při procházení databazeknih.cz narazil na další "anomálii" se špatným vročením: Trosečníci polárního moře od F.Běhounka měli vyjít v roce 1989 - ale to prostě není pravda, protože ještě na podzim 1990 jsem byl rád, že se mi podařilo v antikvariátu splašit vydání z roku 1957, takže ta kniha šla ven, když to dobře dopadlo, koncem roku 1990.
Což mi připomíná, prohlídka záznamů ve výše zmíněné databázi ukazuje, že F. Běhounek přestal po roce 1989 prakticky vycházet... (edice století české scifi obsahuje jeden svazek, který je mu věnován, ale jinak nic...)
A upřímně, když vidím, jaké bez pardonu sračky za těch 25+ let vyšly, je to docela škoda, protože tady se česká SF sama připravila o jednoho ze svých kvalitnějších klasiků.
Samozřejmě, tendenční článek z Ikarie 2/1990 se postaral o to, aby se Běhounek pokud možno neumístil v žádné anketě, ale přece jenom, je to 26 let a třeba Robinsoní Vesmíru jsou možná naivní a době vzniku poplatná, ale pořád poměrně slušná záležitost, jakých česká SF nemá zrovna nadbytek.
No nic... |
|
|
|
| "OKULTACE A JINÉ POVÍDKY"
Laird Barron je kritikou pokládán za jednu z hvězd moderního hororu a snad nejvýraznějšího současného následovníka Howarda P. Lovecrafta. "Okultace" přináší devítku jeho povídek (ve třech případech spíš novel), a skutečně z většiny je HPL možné zřetelně rozeznat. Barron znamenitě pracuje s popisy především přírody, lesů, pustých opuštěných míst. Dokáže barvitým, místy skoro básnickým jazykem vyvolat přesně ten plíživý pocit "cízího děsu," který ovládal Lovecraft, a to ještě mnohem dříve, než se začne něco děsivého opravdu dít. Znamenitě zvládá i koncept nespolehlivého vypravěče - vlastně je jím drtivá většina jeho postav, jako například žena, jejíž manžel a syn zahynuli při leteckém neštěstí ("Lagerstätte"). Motiv pochybností, zda protagonista "jen" trpí halucinacemi či duševní chorobou, anebo se v jeho okolí opravdu děje něco nadpřirozeného, se objevuje ve většině. Tomu všemu nelze vytknout nic.
Bohužel, nedostatky se projevují jinde. Rychle si všimneme, že Barron prakticky "točí" jen pár námětů stále dokola. Satanismus a černá magie. Zlé věci nebo místa. Nelidské bytosti. Pořád totéž, jen v různých variacích. Jediný pokus o něco jiného, "Strappado", je nedodělek, který měl zůstat raději v šuplíku. Rovněž dobrá polovina povídek je "ustřelená." Čiší z nich, že autor dvakrát nepromýšlí konce, anebo jsou mu nějaké pointy úplně lhostejné - když vyčerpá atmosféru, prostě povídku zařízne v halucinogenní scéně (titulní "Okultace") nebo výbuchu vražedného běsnění ("-30-"). Jednou z mála výjimek je asi nejlepší kus, "Mysterium Tremendum" pracující s naprosto klasickým HPL motivem prokleté knihy, v tomto případě turistického průvodce po místech, která na Google Maps rozhodně nenajdete, a kam není zdravé chodit ani ve dne, natož po setmění. Nejvíc zbrklý konec naopak bolí u závěrečného "Šest šest šest", kde manželský pár přichází do ponurého zděděného domu uprostřed lesů, a zatímco venku padá soumrak, z manžela začnou pomalinku lézt nehezké detaily o dětství, otcových "koníčcích", a o tom, co všechno se v domě dělo. Atmosféra houstne, s pootevřenými ústy čekáme, co přijde dál - a najednou je prostě konec. Navíc autor hřeší na nespolehlivé vypravěče tím, že místy ohýbá logiku více, než by měl. Několikrát se pozastavíme nad věcmi, které jdou přes hranu i vzhledem k jejich problematickému duševnímu stavu.
Nebýt těchto nedostatků, skutečně by se dalo říct, že Laird Barron je Lovecraftovým dědicem a vládcem - ze všeho, co jsem z moderního hororu v poslední době četl, je mu rozhodně nejblíž. Přesto ledabylost spolu s pocitem, že mrhá svým talentem, shazuje výsledek "jen" do nadprůměru. |
|
|
|
| Telemachus Rhade 276899: Ještě jeden detail, popis dobití čtenářského konta je trochu matoucí: "Potřebujete pouze zakoupit kredit? Navyšte částku na Vašem účtu pomocí formuláře níže a klikněte na tlačítko "Dobít". Následně budete přesměrováni do e-shopu, kde požadovaný kredit uhraďte pomocí platební karty nebo převodu na účet." Ve skutečnosti se to (alespoň v případě registrovaného uživatele) vloží do košíku, aniž by byl uživatel přesměrován. Jak říkám, je to detail, ale trochu mě to zmátlo. :-) |
|
|
|
| První postřeh ze čtení Barronovy "Okultace": Sheaova předmluva je sbírka rádoby intelektuálních slintů, která spolehlivě odradí od čtení čehokoliv. Zatínám zuby a pokračuju. |
|
|
|
| A finálně, abych na Baronet jen nenadával (a tím zároveň provedu syntézu obou předchozích příspěvků :-D):
Román Zpěv vzdálené Země od A.C.C., jehož překlad byl hotový někdy v roce 1988 a který už v roce 1989 měl naplánované vydání v Odeonu (při tehdejší rychlosti by to vycházelo někdy na roky 1990/91) vyšel nakonec až v roce 1993 právě v Baronetu...
(tak a už dost toho tapecíruňku... :-D ) |
|
|
|
| Duna v novém dárkovém balení s ilustracemi
Jak to ten Baronet točí s neustále stejný (špatným) překladem, co 4 roky :)
Kdyby chtěl Baronet udělat opravdu hodně lidem radost, tak by vydal Cestu Slepých ptáků od Součka v nezkurveném vydání (tedy s plnými ilustracemi a fotografiemi) - nebo alespoň ve vydání normalizačně zkurveném (tedy s částí ilustrací vynechanou a fotografiemi probraným a ořezanými), které naposledy oficiálně vyšlo v roce 1989... (byť cenovka ukazuje neúprosně na polovinu roku 1990, kdy ta kniha vyšla doopravdy, ale on tehdy celý polygrafický průmysl vlivem politických událostí nabral solidní skluz, který se narovnal až asi o rok - dva později, takže obecně vročení publikací mezi roky 1989 - 1992 není moc spolehlivé, rozhodně třeba mnohem méně než dnes). |
|
|
|
| Dílem si to tu "odložím" a dílem je to opravdu historická perlička, která stojí za zmínku:
2010: Druhá vesmírná odysea vyšla v češtině oficiálně až po 2061: Třetí vesmírná odysea.
Obé sice vyšlo poprvé v češtině v roce 1991 (oficiálně - bylo to na sklonku roku), ale 2061 má číslo publikace 6834 (a luxusní ilustrace T. Rotrekla - námět na ev. sběratelské vydání ;-D), zatímco 2010 má číslo publikace 6842 (a poměrně divně vypadající zbytečné ilustrace od Jiřího M. Trnky).
Překlad 2010 je plný různých drobných "bot" - a fakt by mne zajímalo, jestli jdou za autorem, nebo překladatelem (teda, jedna z nich zcela určitě jde za Zdeňkem Volným, ale u ostatních se nedá vyloučit zatmění mysli ani na straně A. C. Clarka; překlad měl být přitom hotový už v roce 1989, protože v té době Zdeněk Volný finišoval práce na překladu 2061 - což je známo z jiných zdrojů, specificky z časopisu Světová Literatura).
stejně je to divný pocit tohle psát v roce 2016... no co už... |
|
|
|
| Opět poprosím o co největší sdílení.
A mohu samozřejmě doporučit - je to mix Dark Fantasy a New Weirdu. Jako úvodík do New Weird žánru IMHO naprosto ideální. |
|
|
|
| Jak to ten Baronet točí s neustále stejný (špatným) překladem, co 4 roky :)
Budou to tak 4 roky, co jsme se o tom právě na půdě Baronetu bavili. Doporučovali jsme polské ilustrace, které mi přijdou hezčí.
Frank Herbert: Duna - dárkové vydání | YouTube
Každopádně tedy písek na každé straně, to opravdu mít nemusím. Subjektivně se mi nelíbí ani sazba, trochu podezírám MS Publisher. |
|
|
|
| Všiml jsem si, že vychází Duna v novém dárkovém balení s ilustracemi, asi si udělám radost :) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV

|