|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8290 |
|
|
|
| | | Pozemstan: Urcite ano, ale v zanedbatelnem meritku oproti post-druhovalecnemu stavu. |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: To by ovšem vyžadovalo přesuny obyvatelstva jako v té době mezi Řeckem a Tureckem, popřípadě jako po 2. světové válce... Ta níže odkazovaná mapa meziválečného Německa ukazuje i výsledky plebiscitů v některých pohraničních oblastech, které do značné míry odrážely etnické složení. Tak zůstalo Německu po referendech kromě Memelské oblasti celé Východní Prusko, Sársko, Jižní Šlesvicko a většina Slezska, ale přišlo o (polskou) oblast Katovic nebo (dánské) Severní Šlesvicko... |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
Kdyby se podařilo uskutečnit tyhle tři věci,
To by ovšem vyžadovalo, aby válka trvala až do roku 1919 a spojenci došli až do Berlína, aby prušáci nemohli dalších 20 let blábolit něco o "Dolchstoss" (ovšem s ohledem na to, že "druhá třicetiletá válka" vesele pokračovala na spoustě míst střední a východní Evropy by to pro celou řadu zemí nijak zásadní rozdíl nepředstavovalo - možná dokonce i naopak, protože by bylo jasné, kdo je v kontinentální Evropě nyní pánem).
Proto taky za WW2 byl dán požadavek na bezpodmínečnou kapitulaci a Německo a Rakousko rozsekány na okupační zóny (teď nechme na okamžik stranou, jak to nakonec dopadlo, byť "ve velkém schématu věcí" nakonec celkem OK).
Jinak revoluci v roce 1918 zahájili námořníci Hochseeflotte, kteří se vzbouřili, když se je Hipper a spol. snažili hnát do předem prohrané bitvy s Grand Fleet, která v té době měla jen asi dvojnásobnou převahu (a to se nebavíme o technologických vylepšeních na straně spojenců - a že ta bitva by byla předem prohraná a skončila by masakrem, o tom není nejmenších pochyb, protože všechny simulace ukazují, že by si Beatty a spol. spravili tu pachuť, která v nich zůstávala po Bitvě u Jutska a skutečně by nejspíš došlo k "novému Trafalgaru", jen pro zajímavost, dozvuky britských vylepšení trvaly celou meziválečnou éru, ta vylepšení byla příčinou, proč i staré britské bitevní lodě z WWI byly považovány Osou za velmi nebezpečné).
Leč zpátky do roku 1919... je málo známou skutečností, že Československo v polovině roku 1919 mobilizovalo a čs. armáda byla připravena vyrazit na Berlín v případě, že by jednání ve Versailles zkrachovala.
To by pochopitelně zcela zásadně změnilo celou situaci a postavení Československa v post-WWI světě... |
|
|
|
| | Pozemstan:
nebo že mělo být omezeno ještě více?
Existují nějaký rozumný model hranice státu. Exemplární příklady na téma jak to nedělat jsou právě Weimarská republika, Polsko stejného časového období, Československo stejného časového období, nebo Gambie, která existuje jen díky velkému štěstí.
Německé nůžky zakusující se do východu předznamenaly konec Polska. Šlo o jakkoli neudržitelnou hranici. druhou takovou mělo Německo jen s Rakouskem a taky jak to dopadlo. České země mají hranici geografickou a délka tak vyloženě nerozhoduje. V tom spočívá naše výhoda, kterou jsme nevyužili. (Nedebatuji nad tím, zda je to dobře, či špatně)
Největším nesmyslem Wiemaru bylo ovšem Svobodné město Gdaňsk a titěrný polský přístup k moři. Čili ano, Wiemar měl přepustit Pomořansko a Slesko a zároveň jasně vymezit, co je to "Prusko". V momentě kdy do faktického Pruska spadá území od Rýna po Litvu a nikdo to nehlídá, je logicky zaděláno na kolosální průser.
Území od Rýna po Berlín mělo spadnout pod správu Britského expedičního sboru, Lotrinsko - Bavorsko pod Francii a (teď se nesmějte) Slezko, Pomořansko a Königsberg pod Československo. Další kolosálním chybou na západní straně totiž bylo označení ČSR za viníka WW1.
Kdyby se podařilo uskutečnit tyhle tři věci, a že to nebylo nereálné, mohla EU vzniknout o 20 let dříve, a to včetně zapojení západního Balkánu, který se sjednotit dokázal.
Dneska je samozřejmě složité soudit tehdejší atmosféru, ale fakt, že situace po WW1 posrala, co se dalo, je naprosto jasná. |
|
|
|
| | AVip: To jsou tedy zajímavé (a značné) odlišnosti...
Mvek: Tak jedna věc je Slezsko, které získali Prusové na českých zemích (Rakousku) na začátku vlády Marie Terezie, jedna věc je Poznaňsko získané dělením Polska koncem 18. století a jedna věc jsou oblasti pronikání německých křižáků od Pomořanska po Východní Prusko s Königsbergem (zmíněným níže AVipem), dnešním ruským Kaliningradem (založeným roku 1255 Řádem německých rytířů na počest Přemysla Otakara II., který vedl jejich křížovou výpravu)...
Telemachus Rhade: Myslíš, že nebyl dobrý nápad německé území takto omezit (rozdělit, když Polsko ale potřebovalo přístup k moři), nebo že mělo být omezeno ještě více? -) |
|
|
|
| | Pozemstan:
že Berlín zdaleka nebyl v nejvýchodnější části Výmarské republiky...
Mezipřistání v Königsbergu + letadlo přetížené barely s benzínem by to asi dalo... asi.
Zpátky dtto.
Zvlášť pokud by se jednalo o speciál stavěný na dlouhý dolet (a pozor, ty zrovna v té době docela frčely, bylo to jen krátce po úspěšném přeletu Atlantiku!)
Ne, ten let je fantasmagorie, bohužel. Protože při troše snahy a konexí by se komisař Rath klidně do Lipecka dostal "lege artis" a mohl by si "holandská" letadla Fokker D.XII prohlédnout pěkně zblízka.
Průšvih nebyl v letecké výcvikové základně (Neměcko bylo ve schizofrenní situaci, kdy na jednu stranu mělo zodpovědnost za svůj vzdušný prostor, ovšem na straně druhé ho nemělo jak ovládat),
nebyl ani v té tankové, kde se to zase bralo tak, že si to Reichswehr musí někde osahat, protože jedna věc byla jasná - tanky budou do budoucna hrát svou roli v konfliktech,
průšvih byl v základně, která řešila otravné bojové látky, protože to bylo přes čáru až z příliš mnoha důvodů - jenže ta zas byla nejspíš hodně dobře zamaskovaná ze vzduchu... |
|
|
|
| | Mvek:
Každopádně celkově jsem si říkal, že v tom seriálu je splácáno možná zbytečně moc věcí dohromady.
Je to tak. Připadalo mi to tak, že produkce se tam snažila nacpat absolutně všechno, protože ani nevěděla, jaký to bude mít úspěch, tak si to chtěli sichrovat na x frontách najednou.
Jinak Lučavka královská (resp. kyseliny, ze kterých se míchá) je celkem slušná nápověda z hlediska toho, co v těch cisternách je doopravdy... :-)
A samozřejmě, v knize je jasně řečeno, že spolek, ve kterém jede Bruno Wolter je Stahlhelm, který sice s "braune Batallionen" čas od času spolupracuje, ale drží si je na ještě stále dištanc.
V románu, stejně jako v seriálu se nahánějí stalinisté a trockisté (to je +/- stejné), občas ještě s výskytem někdejší carské tajné služby a do toho dělají bordel i němečtí komunisté. |
|
|
|
| | AVip: Tak to opravdu zní jako slušný historický detektivní román. Nevím, jestli objasnění smyslu té lučavky (i pokud tam bylo také to zlato, tak předpokládám, že nebylo cílem ho leptat:-)) by byl spoiler, když zatím nevím, co zamýšleli s tím fosgenem. Tak se případně zeptám znovu na konci.
Každopádně celkově jsem si říkal, že v tom seriálu je splácáno možná zbytečně moc věcí dohromady. A nepomáhá to pak tolik v orientaci diváka mezi agendami hromady postav.
Pozemstan: Zajímavé, sice mám dojem, že jsme se v dějepisu dostali až k převratu 1948, nicméně si vůbec nevybavuji, že bychom si ukazovali mapu. Možné ale je, že jsme si řekli, že Německo mezi válkami mělo Poodří, a studenti si moc neuvědomí, co to znamená.
|
|
|
|
| | Mvek:
Jak tam vypadal ten špionážní let do SSSR?
Nevpadal.
Není tam.
Ono ostatně fotit Lipeck by nemělo valný smysl - o Lipecku se v Německu vědělo minimálně na úrovni parlamentu...
Předloha je méně bombastická, nekonají se žádné atentáty ani státní převraty.
A vagóny se do Německa dostanou z SSSR lodí a jsou vyrobené na evropský rozchod od začátku.
A nevezou fosgen, nýbrž prekurzory k výrobě lučavky královské. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Když se na tu mapu podívám, tak vždycky žasnu nad tím, koho napadlo, že by tohle mohl být dobrý nápad. |
|
|
|
| | | Mvek: Ovšem nutno dodat, že Berlín zdaleka nebyl v nejvýchodnější části Výmarské republiky... |
|
|
|
| | | AVip: Jak tam vypadal ten špionážní let do SSSR? Protože teď jsem viděl díl, kdy doletěli tam a už pocitově mi to nesedělo, natož teď po rychlém průzkumu. I v 30. letech měly Me stíhači a bombardéry dolet pod 1000 km. A zatímco vyrobené Me do roku 29 létaly běžně jen něco přes 200 km/hod, tak je fakt, že pak nějaký bombardér z 1934 už uměl 600. Vzdálenost z Berlína je zhruba 1800 km. To jako bez mezipřistání těžko nějaké letadlo mohlo dát. Navíc to zatím nevypadá, že by plánovali přistát aspoň po focení. |
|
|
|
| | Volker Kutscher - Mokrá ryba (knižní předloha Babylon Berlin)
- s potěšením konstatuji, že drtivá většina blbostí ze seriálu se v literární předloze nevyskytuje, naopak, zdá se, že autor si udělal důkladnou rešerši na téma co možné bylo nebo ne.
- autor tvrdí, že inspirací mu byla i kniha "Emil a detektivové". Má pravdu, pokud jste Emila četli, hodně míst vám bude připadat povědomých - inu, předválečný Berlín koncem 20. let min.st. v plné kráse.
- kniha je primárně psaná z úhlu pohledu hlavního hrdiny, spousta dějů, které seriál ukazuje se v knize odehrávají "za scénou". Ale alespoň lépe vynikne, v jakých temnotách hlavní hrdina pátrá.
- český překlad je... český překlad je. Čte se to hezky, ale i neněmčinář snadno přijde na řadu chyb a němčinář je najde tím spíš.
Každopádně, i tak lze knihu jen doporučit, pokud máte kladný vztah k detektivkám a myslím, že v příbězích komisaře Ratha ještě trochu popojedu... :-) |
|
|
|
| | | I proto jsem tam nejel. :-/ |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: :-D Já taky. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
