|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8289 |
|
|
|
| | Liou Cch’-sin - Vzpomínka na Zemi
- Celou trilogii jsem naposlouchal jako audioknihu v češtině v přednesu Zbyška Horáka. Samozřejmě nedokážu posoudit kvalitu překladu, ale přednes pana Horáka je velice kvalitní. Formát autodioknihy mi pro celou trilogii vyhovoval.
- Trilogie se skládá ze tří knih (Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na Zemi). Celá trilogie je kompaktní a tvoří jeden příběh, knihy se liší několika faktory. Odehrávají se v různých časových obdobích (druhá a třetí kniha pokrývají více období) a jsou psané z pohledu různých postav. Dále mají rozdílný rozsah (cca 300, 400 a 600 stran).
- Styl vyprávění je velmi věcný, především na začátku mě překvapila absence emocí v popisu událostí. Později už jsem to nepozoroval, ale je otázka, jestli se změnil styl vyprávění, nebo jestli jsem si na to zvykl. Autor se též minimálně věnuje vnitřním myšlenkovým pochodům postav, takže čtenář sice sleduje příběh očima několika hlavních postav, jejich motivace a osobnost si většinou musí domyslet sám. Dále je poměrně komplikované si k postavám vytvořit vztah. V případě Problému tří těles to není příliš zásadní, protože *hlavní postava je spíše pozorovatelem a její vliv na události je relativně malý*. Hlavní postava druhé knihy, Luo Ji, je výraznější. Luo Ji mě občas štval, ale většinu času mě hodně bavil. Ve třetí knize je hlavní postavou Cheng Xin a k ní jsem měl vztah vyloženě negativní.
- Trilogie se dá označit za hard sci-fi, která je silně inspirovaná fyzikálními teoriemi. Ty jsou v rámci příběhu poměrně srozumitelně vysvětleny, takže je čtení obohacující. Styl vyprávění je ale v řadě případů poměrně zdlouhavý. Nejde o to, že by autor rozváděl nějaké nepotřebné příběhové linie. Naopak, nejrůznější obsáhlé popisy dokáže v pozdějších částech dobře vytěžit, přesto jsem měl často pocit, že se příběh posunuje příliš pomalu (což je škoda, protože příběh je sám o sobě velmi zajímavý). Ve výsledku jsem rád, že jsem to poslouchal jako audioknihu, protože mnohé obsáhlé popisy by mě od čtení možná odradily. Ale věřím, že například AVip by z nich byl nadšený :-)
- Asi nejzajímavější mi na knize připadá fakt, že se sice jedná o smyšlený příběh, ale autor obhajuje tvrzení, že setkání s mimozemskou civilizací by se vysokou pravděpodobností mohlo nést v podobném duchu. *Jde o tzv. princip temného lesa, který říká, že existence dvou civilizací představuje vysoké riziko a jediným logickým východiskem je snaha jedné civlizace o vyhlazení té druhé.*
- Knihy samozřejmě vznikly před COVIDem, takže to není objektivní výtka, ale osobně mi přeevším v první knize vadila *nulová přítomnost "chřipečkářů", tj. lidí, kteří by popírali hrozbu útoku mimozemské civlizace, protože po dlouhou dobu nejsou k dispozici žádné "hmatatelné" důkazy. V reálu by jistě kvetly konspirační teorie ve stylu "Bill Gates se spolčil s Kalouskem".*
- Jednoznačně nejoblíbenější postavou je Da Shi, ten mě bavil opravdu hodně, na druhém místě poté Luo Ji.
- Trilogii můžu doporučit, je však třeba počítat s obsáhlými popisy, které se tam vyskytují. Též samotný závěr knihy (tj. poslední cca dvě hodiny) jsou sice zajímavé, mně osobně ale neposkytly pay off, jaký bych si představoval. |
|
|
|
| | Ale jelikož Mlok nevychází ani jako e-book, tak tím spíš chápu, že knihu si koupí jen nadšenec (a možná někdo ukořistí v knihovnách).
Přesto si dovolím upozornit, že v Mlokovi 2022 najdete i moji povídku, jakožto vítěze kategorie Mikropovídky, a tím jsem dostal i Pulce. Jsou to "Staré dobré Vánoce" a je to sci-fi z blízké budoucnosti o rozšířené/virtuální realitě. Vlastně to pasuje do našeho subžánru real prediction, který si jinak vydáváme sami a už jsem ho tu propagoval.
(Jo, hodnotit jinou kategorii, než kde má dotyčný soutěžní povídku, je povoleno.) |
|
|
|
| | | Když už se s AVipem bavíme o evropském "anime" vedle, tak v posledním Mlokovi je dlouhá povídka Jezero přízraků, která podle mě jako by vypadla z Howlova kráčejícího zámku a podobných anime. Hrozně se mi líbila, ale tolik bodů nakonec nedostala (no můj druhý favorit se do nomninací vůbec nedostal). Hodnotil jsem tuto kategorii. |
|
|
|
| | Co takhle "muzeum"?
Špatně mě učili ve škole o korunovačních klenotech. Až tento rok jsem zjistil, že se vystavuje gotická koruna s renesančním žezlem a královským jablkem. Původní žezlo a jablko z doby Karla IV. je ve vídeňském Hofburgu (snad do Rakouska byly vyvezeny kvůli nájezdům Švédů a pak se nějakou dobu půjčovaly na události) a existuje iniciativa získat ho do ČR. Zatímco ty ukazované nám sice taky už patří prý, ale přivezl je snad Karel VI o pár set let později, když jel na korunovaci, a postupně se tak staly našimi klenoty.
Ty gotické exempláře ve Vídni jsou na obrázku na Wikipedii níž, jsou z pozlaceného stříbra, bez ozdobných kamenů. |
|
|
|
| | Ray Bradbury: 451°F
„Od roku 2022 jsme se pustili do dvou atomových válek a vyhráli jsme je.“
Fú, hned jsem klidnější :-D |
|
|
|
| | | anubis: O tom jsem četl z jiného zdroje... koukám, že to bude do konce roku, to bych, s ohledem na to, že přes Knížecí občas jezdím, i stihnout... :-) |
|
|
|
| | | Dnes jsem se byl podívat na výstavku ve vestibulu Na Knížecí (Metro Anděl). To co se píše v odkaze zní zajímavě, ale realita je trochu bizarní. Ukázky materiálů ve stanicích metra (vystavená dlaždice atd), warp pohon (nedělám si legraci, fakt to tam je) a přirovnání venkovních tubusů metra k Hyperloopu Elona Muska
Výstavka |
|
|
|
| | | Ano, to je problém. Tam šlo o jasnou "pozitivní diskriminaci". BTW diskriminace nemůže být z principu pozitivní, to je pěknej mluvnickej patvar tahle fráze :D |
|
|
|
| | Já ani neřeším případy, kdy by na castingu organicky zjistili, že herečka pro lesbickou roli je lesba, takže jí dají třeba nakonec přednost před jinou, to bych asi chápal.
Problém vidím v tom, že třeba u seriálu Batwoman se konkurz dělal cíleně pouze s lesbickými herečkami. |
|
|
|
| | Tyhle věci, kdo je a není rasista/sexista, narážejí v praxi. Mám-li transsexuální roli a vyberu li na ni Ginu Carano, protože je na ní prostě dokonalá, mám problém :) Čili najmout na ni transsexuála je v tu chvíli win/win.
Že se z dvou stejně kvalifikovaných kandidátů vybere na pozici ten politicky korektnější, jako Hispánec, Asiat, černoch nebo žena, je samozřejmě kategoricky špatně. Stejně jako na Černém mostě jsou prostě parkovací místa pro ženy. Jednou chceme mít rovnost, tak ji mějme. |
|
|
|
| | Mirak: O přílišné pozitivní diskriminaci jsem slyšel už v devadesátkách od lidí, co tam žijí delší dobu. To skutečně není nic nového. Tehdy to bylo ve smyslu, že když se na jednu pozici budou ucházet dva srovnatelní lidé černé a bílé barvy pleti, tak v podstatě musí vzít toho černé.
Internet a filtrovaný obsah (ať už vyhledávače nebo soc. sítí, nebo jiných služeb) to jen umocňuje a urychluje ten vývoj do extrému. |
|
|
|
| | Mvek:
Mimochodem v seznamovském pořadu Richarda Vágnera s dabéry nedávno padlo, že jestli vlastně není rasistické obsazovat na dabing černochů černochy, protože je obsazujeme pro jejich rasu, ne pro jejich schopnosti... A že se režisér Sádek v tomto těší, až někdy Američanům bude moct říct, že jsme právě v tomhle dál než oni:-).
Uváděl i příklad, kdy si přál zadavatel u nějakého filmu, aby transsexuála hrál trans, tak zavolali do komunity a tam je poslali pryč, že právě chtějí být osloveni pro své schopnosti.
Černoch animovaného bělocha může v US dabovat dál. Myslím, že se argumentovalo tím, že u černošských herců jde primárně o omezenější příležitosti. Ale samozřejmě existuje spousta lidí (i černochů), kteří argumentují tím, že jde přece o "hraní", takže se pan Sádek může uklidnit, to není nějaká originální myšlenka. Rasismus naruby je v Severní Americe v některých věcech (kromě showbizu třeba ještě příjimací řízení na vysoké školy nebo obsazování trenérských pozic v kolektivních sportech) už společenskou normou a to teď vážně nemyslím jako nějakou nadsázku, ale jako transparentně zakotvená pravidla.
To, že se do LGBT rolí dnes často hledají specificky LGBT herci mi přijde ještě bizarnější. |
|
|
|
| | AVip:
Hodnotit díla minulosti, která vznikala v nějakých podmínkách, optikou dnešní doby a aplikovat na ně dnešní měřítka, prostě nejde.
To je cesta do pekel.
Ano, přesně tak, tohle jsou jasné příklady.
Mimochodem v seznamovském pořadu Richarda Vágnera s dabéry nedávno padlo, že jestli vlastně není rasistické obsazovat na dabing černochů černochy, protože je obsazujeme pro jejich rasu, ne pro jejich schopnosti... A že se režisér Sádek v tomto těší, až někdy Američanům bude moct říct, že jsme právě v tomhle dál než oni:-).
Uváděl i příklad, kdy si přál zadavatel u nějakého filmu, aby transsexuála hrál trans, tak zavolali do komunity a tam je poslali pryč, že právě chtějí být osloveni pro své schopnosti. |
|
|
|
| | Hodnotit díla minulosti, která vznikala v nějakých podmínkách, optikou dnešní doby a aplikovat na ně dnešní měřítka, prostě nejde.
To je cesta do pekel.
***
Na +/- "unrelated note" - opravdu doporučuju Bílou Nemoc od Karla Čapka, je čím dál tím aktuálnější (je to hra, takže to přečtete za odpoledne, případně na Youtube je legálně dostupné filmová verze od Huga Haase, pokud byste trvali na audiovizuálním provedení).
Zjistíte tak například, že určitě věci jsou opravdu pořád stejné... |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé, byť tam by šlo namítnout, že "černošskými králi" byli myšleni domorodí králové v rámci koloniálních panství, tedy upozornění se týkalo spíše absence jejich suverenity, ale ano, ta formulace zní z dnešního pohledu nešťastně.
Pokud jde o Othella s Olivierem, byla mu myslím vyčítána hlavně kulturní apropriace, což je podle mě obecně dost sporný pojem, jehož nadužívání může směřovat ke kulturní a etnické segregaci. Co jsem viděl ukázku, Olivier byl přitom namaskován docela věrně a rozhodně nešlo o nějaké zesměšňování či znevažování černošského vzhledu. Je ale fakt, že lze vnímat jako rasistické už jen to, že postavu hrál běloch. Pak by ale měly být ještě méně přijatelné třeba české pohádky z 80. let jako Jamamba nebo Rozsudky soudce Ooky, kde naši herci mnohem hůře napodobují Japonce, nemluvě o "genderové apropriaci" Divadla Járy Cimrmana...
Jiná věc je, zda není rasistická samotná Shakespearova hra. Už když jsem četl scénář Othella na gymplu před cca dvaceti lety, měl jsem z toho pocit, že je Othello, byť, jak si snad dosud správně pamatuji z onoho překladu, označen jako "urozený mouřenín ve službách Benátské republiky", líčen s poněkud zvířecími pudy spojenými s jeho etnicitou. V podstatě jako by byl předurčen k tragickému činu. Trochu podobné je to s dr. Daystromem v TOS, byť je jeho odkaz ve světě ST ctěn. |
|
|
|
| | Obávám se, že Malý princ bude brzy označen za rasistickou knihu a zakázán nebo cenzurován.
Konkrétně kvůli této pasáži z 16. kapitoly:
XVI - Země
Sedmá planeta byla tedy Země.
Země není jen tak ledajaká planeta! Jsou na ní asi dvě miliardy dospělých. A mezi nimi je sto jedenáct králů (počítáme-li ovšem i černošské krále), sedm tisíc zeměpisců,…
(Tedy pokud nemám nějaké pochybné vydání e-booku, protože tady netuším, kde jsem k němu přišel.)
O osudu knihy soudím v souvislosti s incidentem: Profesor pustil studentům film Othello s Olivierem a byl obviněn z rasismu. |
|
|
|
| | Já si při nemoci poslechl adaptaci Malého prince tak z 80. let a zjistil, že je nechutně krácená a upravená, tak jsem si pak musel najít e-book...
Zato audiobook Pravého výletu pana Broučka do Měsíce byl fajn a působil uceleně. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
