ARCHÍV=> Vesmírné lodě a technologie ve SF |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 3429
|
|
|
| | | taky je to dost daleko na geostacionární dráhu, tak?e jeto náročné na palivo a dobu letu |
|
|
|
| | | AVip: Ano, to je asi pravda:-). Měl bych jít asi u? spát... |
|
|
|
| | | Nejspí? kvůli tomu, ?e ISS nemá viset jen nad jednou polokoulí... |
|
|
|
| | | AVip: Jo, taky jsem si říkal. Ale proč tedy ISS není na geostacionární... |
|
|
|
| | Nad rovníkem, loď prakticky visí nad jedním místem... samozřejmě tím pádem vidí jen na jednu polokouli.
Ale tohle je opravdu nejstabilněj?í orbita a standardní orbita z ST byla původně zamý?lena jako geostacionární - jen?e trikaři udělali teoretikům "čáru pčřws rozpočet". |
|
|
|
| | Mvek: Vy?adovalo by to častou korekci obě?né dráhy.
Nejlep?í je geostacionární orbita... :-) |
|
|
|
| | | AVip: Právě mi ?lo o tu stabilitu (Měsíc je něco jiného, ?lo o extrémní příklad). Nevím, jak daleko je stabilní. Ale přijde mi, ?e pro současné vesmírná plavidla je dost malá ta stabilní. |
|
|
|
| | | Mvek: Loď by samozřejmě mohla obíhat Zemi i za drahou Měsíce, ale by silně ru?ena jak Měsícem samotným, tak u? i Sluncem. Prostě by to byla dost nestabilní dráha. |
|
|
|
| | No, to je právě otázka, jak to s obě?nou dráhou je. Jde mi o to, ?e my podle mě vyu?íváme jen malé vý?kové rozpětí. Tak si říkám, jestli přeci jen od určité vzdálenosti je to pořád ok ï pro malou loď. Přeci jen měsíc je něco jiného.
Logika mi říká, ?e asi by loď mohla krou?it i za Měsícem kolem Země, ale mám pocit, jako bych někdy u? zaznamenal nějaké tvrzení, tkeré to popírá. |
|
|
|
| | | a kolikrat sm videli v ST, ze by se na orvite lode srazili? :-)) |
|
|
|
| | Mvek:
no kdyby byly lodě v ST velikosti Měsíce, tak by mozna naka srazka lodi na obezne draze hrozila, ale takto to myslim moc pravdepodobne neni...
|
|
|
|
| | No... ona ale galaxie je v jistém smyslu dost dvourozměrná. Čili je dost pravděpodobné, ?e pokud se mají setkat lodě letící na vět?í vzdálenost, poletí v jedné rovině... resp. v dvou rovinách okem nerozli?itelných.
James Filcin Kirk : přesně tak :) |
|
|
|
| | Ale ad TNG... Enterprise podniká je?tě zajímavěj?í věci. Třeba v prvním díle druhé řady (ale obecně častěji) létá v podivném náklonu kolem planety. Není to ani po obvodu stylem dne?ního raketoplánu, ale ani bokem jako v TOS. Ona letí ?ikmo nakloněná, co? v konkrétním záběru je pěkné, ale taky zajímavé:-).
Kdy? jsme u toho, tak by docela byl problém vyře?it, aby se lodě na orbitě nesrá?ely. Je jasné, ?e teoreticky různé mo?nosti vý?ky orbity by to ře?ily, ale je otázkou, pro kolik lodí. A kdy? tak uva?uju, tak v TMP byla Ent refit na obě?né dráze v doku, ?e? Tam byla celkem představitelně jako třeba dne?ní ISS, ale v seriálech jsou ty lodě stra?ně daleko (nebo se smr?ťují planety:-)) |
|
|
|
| | Mvek: Ano, pokud se nemýlím, je správně Mléčná dráha označení "jen" pro jedno ze spirálních ramen na?í Galaxie viditelné (z méně osvětlených míst, ve městech jen s obtí?emi) jako světlej?í pás (v men?ím dalekohledu pak slo?ený z mnoha hvězd) táhnoucí se přes celou oblohu. Vyznačují jej i mapy hvězdné oblohy.
Toto téma ale jinak mů?e? klidně rozvést v mezinárodní situaci. Lze diskutovat o více věcech současně. -) |
|
|
|
| | Já vím, ?e to tak moc nepatří do tohoto fóra, ale Průzkum vesmíru tu nemáme a v Mezinárodní situaci máme jiné téma, tak?e...
Někdo zaměňuje Mléčnou dráhu a na?í Galaxii. Několikrát jsem ale četl, ?e Mléčná dráha je jen část na?í galaxie pojmenované prostě Galaxie. TOmu by pak mohlo nasvědčovat to, ?e se říká, ?e na obloze vidí? Milkyway. Třeba by to mohl být právě ten prstenec, tedy místo, kde musíme zákonitě vidět vět?í hustotu hvězd. A je pravda, ?e je na obloze vidět rozlehlá msíta s hust?ím polem hvězd...
Čekám na názory... |
|
|
|
| | | Paldik, Mvek: Souhlasím. "Plochost" vysvětluje podobné postavení lodí při del?ích letech, zejména ve warpu, ale u? třeba ne tolik při manévrech v bitvě, ačkoli i tam se jiné směry tak často nevyskytují. Galaxii navíc netvoří jen její disk se spirálními rameny, ale té? méně husté galaktické halo, tvořené hvězdokupami nejstar?ích hvězd, které obklopuje jako oblak disk téměř do vzdálenosti jeho průměru ve svislém směru... |
|
|
|
| | | Paldik: Taky si myslím, proto?e jinak bychom nemohli "nahoru" a "dolu" od na?í planety vidět moc hvězd. |
|
|
|
| | | Omlouvám se, pánové, očividně mi zahaproval browser : |
|
|
|
| | Tohle jsou úpdaje o na?í galaxii z Wikipedie. (Jinde jsou teda taky podobné)
Průměr disku Galaxie je přibli?ně 28 000 pc. Jde výrazně plochý systém - v místě, kde se nachází Slunce je tlu?ťka galaktického disku asi 920 pc. Poměrem průměru a tlou?ťky by se tvar Galaxie dal přirovnat k hudebnímu CD. Z disku pouze vystupuje středová příčková výduť.
pc-parsec je cca 3,26 sv.roku.
Průměr galaxie je tedy cca 3,26 x 28.000 = 91.280 sv.let.
Tlou?ťka galaxie v oblasti, kde jsme, je 3,26 x 920= cca 3000 sv. let!!
Co se týká rotzměrů na?í galaxie, tak před pár lety byly odhady týkající se průměru na?í galaxie přehodnoceny a snířeny cca o 20%. Tak?e ne 120.000 sv. let, ale něco přes těch 90.000.
Ona ta tlou?ťka to mo?ná je vzhledem k průměru tlou?ťka papíru, ale stejně je to tolik, tak?e zase tak plochý to v měřítku vzdáleností, ve kterém se ve ST lítá, neni! Je kam letět i "nahoru a dolu" :) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
