ARCHÍV=> Vesmírné lodě a technologie ve SF |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 3429
|
|
|
| | Geostacionární dráha je ve vý?ce cca 36.000 km nad Zemí, ale ne nutně nad rovníkem.
V této vzdálenosti je obě?ná doba tělesa na orbitě rovna rychlosti otáčení Země, proto loď, nebo to těleso vlastně "visí" nad Zemí v jednom bodě. Je to nejlep?í místo pro umístění komunikačních dru?ic.
Co se týká pilotovaných letů, tak z obězné dráhy Země se zatím odpoutalo pouze 9 letů Apolla, v?echny které letěly k Měsíci. A vý?kový rekord (nebo spí?e vzdálenostní od Země) je tedy určován lety k Měsíci.
Ten rekord dr?í posádka ?ťastně ne?ťastného Apolla 13. Tím, ?e na Měsíci nepřistávali, ale jen ho oblétli, tak kolem něho neproletěli tak blízko jako ostatní výpravy, ale ve vý?ce cca 200 km nad jeho povrchem, tak?e rekord vzdálenosti je něco kolem těch 400.000 km od Země jak u? psal Pozemstan. :)
Rekord raketoplánu je jen těsně přes 1000 km. Raketoplnán nemá sílu na to se odpoutat od Země, mů?e pouze létat na orbitě Země. |
|
|
|
| | | Mů?u si to někde najít, ale nejde mi o přesné číslo... Kolik tedy přibli?ně km je daleko od Země Měsíc? |
|
|
|
| | | přidal jsem dal?í sekci do svých stránek jen do té vámi nenáviděné! týká se knih |
|
|
|
| | | Kael: Přesně tak. Přeci jen je to vzdálenost nějakých 36000 km od Země, zatímco ISS obíhá ve vý?ce někde mezi 380-360 km. Nevím, jestli kromě Apolla (rekord Apolla 13 tu?ím přes 400000 km) vůbec nějaký pilotovaný let směřoval tak daleko. (Hubbleův teleskop, je ve vý?ce asi 600 km.) |
|
|
|
| | | taky je to dost daleko na geostacionární dráhu, tak?e jeto náročné na palivo a dobu letu |
|
|
|
| | | AVip: Ano, to je asi pravda:-). Měl bych jít asi u? spát... |
|
|
|
| | | Nejspí? kvůli tomu, ?e ISS nemá viset jen nad jednou polokoulí... |
|
|
|
| | | AVip: Jo, taky jsem si říkal. Ale proč tedy ISS není na geostacionární... |
|
|
|
| | Nad rovníkem, loď prakticky visí nad jedním místem... samozřejmě tím pádem vidí jen na jednu polokouli.
Ale tohle je opravdu nejstabilněj?í orbita a standardní orbita z ST byla původně zamý?lena jako geostacionární - jen?e trikaři udělali teoretikům "čáru pčřws rozpočet". |
|
|
|
| | Mvek: Vy?adovalo by to častou korekci obě?né dráhy.
Nejlep?í je geostacionární orbita... :-) |
|
|
|
| | | AVip: Právě mi ?lo o tu stabilitu (Měsíc je něco jiného, ?lo o extrémní příklad). Nevím, jak daleko je stabilní. Ale přijde mi, ?e pro současné vesmírná plavidla je dost malá ta stabilní. |
|
|
|
| | | Mvek: Loď by samozřejmě mohla obíhat Zemi i za drahou Měsíce, ale by silně ru?ena jak Měsícem samotným, tak u? i Sluncem. Prostě by to byla dost nestabilní dráha. |
|
|
|
| | No, to je právě otázka, jak to s obě?nou dráhou je. Jde mi o to, ?e my podle mě vyu?íváme jen malé vý?kové rozpětí. Tak si říkám, jestli přeci jen od určité vzdálenosti je to pořád ok ï pro malou loď. Přeci jen měsíc je něco jiného.
Logika mi říká, ?e asi by loď mohla krou?it i za Měsícem kolem Země, ale mám pocit, jako bych někdy u? zaznamenal nějaké tvrzení, tkeré to popírá. |
|
|
|
| | | a kolikrat sm videli v ST, ze by se na orvite lode srazili? :-)) |
|
|
|
| | Mvek:
no kdyby byly lodě v ST velikosti Měsíce, tak by mozna naka srazka lodi na obezne draze hrozila, ale takto to myslim moc pravdepodobne neni...
|
|
|
|
| | No... ona ale galaxie je v jistém smyslu dost dvourozměrná. Čili je dost pravděpodobné, ?e pokud se mají setkat lodě letící na vět?í vzdálenost, poletí v jedné rovině... resp. v dvou rovinách okem nerozli?itelných.
James Filcin Kirk : přesně tak :) |
|
|
|
| | Ale ad TNG... Enterprise podniká je?tě zajímavěj?í věci. Třeba v prvním díle druhé řady (ale obecně častěji) létá v podivném náklonu kolem planety. Není to ani po obvodu stylem dne?ního raketoplánu, ale ani bokem jako v TOS. Ona letí ?ikmo nakloněná, co? v konkrétním záběru je pěkné, ale taky zajímavé:-).
Kdy? jsme u toho, tak by docela byl problém vyře?it, aby se lodě na orbitě nesrá?ely. Je jasné, ?e teoreticky různé mo?nosti vý?ky orbity by to ře?ily, ale je otázkou, pro kolik lodí. A kdy? tak uva?uju, tak v TMP byla Ent refit na obě?né dráze v doku, ?e? Tam byla celkem představitelně jako třeba dne?ní ISS, ale v seriálech jsou ty lodě stra?ně daleko (nebo se smr?ťují planety:-)) |
|
|
|
| | Mvek: Ano, pokud se nemýlím, je správně Mléčná dráha označení "jen" pro jedno ze spirálních ramen na?í Galaxie viditelné (z méně osvětlených míst, ve městech jen s obtí?emi) jako světlej?í pás (v men?ím dalekohledu pak slo?ený z mnoha hvězd) táhnoucí se přes celou oblohu. Vyznačují jej i mapy hvězdné oblohy.
Toto téma ale jinak mů?e? klidně rozvést v mezinárodní situaci. Lze diskutovat o více věcech současně. -) |
|
|
|
| | Já vím, ?e to tak moc nepatří do tohoto fóra, ale Průzkum vesmíru tu nemáme a v Mezinárodní situaci máme jiné téma, tak?e...
Někdo zaměňuje Mléčnou dráhu a na?í Galaxii. Několikrát jsem ale četl, ?e Mléčná dráha je jen část na?í galaxie pojmenované prostě Galaxie. TOmu by pak mohlo nasvědčovat to, ?e se říká, ?e na obloze vidí? Milkyway. Třeba by to mohl být právě ten prstenec, tedy místo, kde musíme zákonitě vidět vět?í hustotu hvězd. A je pravda, ?e je na obloze vidět rozlehlá msíta s hust?ím polem hvězd...
Čekám na názory... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
