ARCHÍV=> Vesmírné lodě a technologie ve SF |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 3429
|
|
|
| | | Mvek: Někdo tu u? psal, ?e runabouty jsou brány jako normální hvězdné lodě s vlastním číslem NCC, co? potvrzuje i DITL zde, av?ak také je tam označuje jako "warp capable shuttle craft". Jinak ale v TNG, pokud si pamatuji, jsou vidět spí?e jen čluny, které narozdíl od raketoplánů nemají warp. V českém dabingu (neznám originál) je pak z počátku označovali dokonce matoucím výrazem "transportér". Lépe by to ale asi osvětlil Yakuzza nebo jiný odborník... |
|
|
|
| | Pokud se pamatuju dobře, tak v TNG se runabouty (nebo jak se tomu nadává) objevily jen velmi sporadicky - a vlastně vůbec (pokud bychom se bavili o třídě Danube).
NCC-1701D nesla pestrou kolekci malých plavidel, z nich? nejvice byly pou?ívány malé čluny pro dvě osoby (hlavně proto, ?e existovaly jako kompletní makety v "?ivotní" velikosti). |
|
|
|
| | Přiznám se k dal?í své nevědomosti:-).
Jak je to s Runabouty (tedy třídou Danube)? Pominu-li, ?e kdysi u mě a je?tě u pár lidí na jednom táboře panovaly dohady, jestli se to dvné slovo pí?ejako "rainboat" nebo "rainbow", případně nakonec i "bě?ící loď" (runboat), tak jsem měl později pocit, ?e jimi je vybavená Ent-D místo obyčejných raketoplánů. Nicméně v 1. a 2. řadě to tak určitě je?tě není, tak?e by mě zajímalo, jestli jde a? o pozděj?í vylep?ení, nebo jich mají jen pár, nebo je to prostě jiný raketoplán?
Jo a btw. na http://www.voyager.cz/lode/tridy/danube.htm je roztomilý překlep. Je tam řečeno, ?e Danube má "mirkotorpéda". To jsou fotonová torpéda proti Mirkovi:-)? |
|
|
|
| | S.S.Enterprise:
Jasně, to jo:) Warp jako takový teda u planety ale nevyu?ije?.
Jen, ?e tělesa v takovýchto soustavách mají prostě tendenci rotovat či obíhat v rovině otáčení. |
|
|
|
| | | No pro lodě s warp jádrem asi bude anergie potrebna pro udrezeni na jakekoli obezne draze zanedbatelna.. |
|
|
|
| | Razer: Dálka to je, skoro desetina cesty na Měsíc.
To rozmístění dru?ic na orbitě dává trochu i odpověď na otázky kolem toho, ?e lodě u planet jsou často ve stejné poloze a pozici vzhledem k planetě. Celá galaxie, planetární systémy a planety samotné rotují zhruba stejně, stejným směrem. Tak?e jistá rovina tam je.
Je to zhruba v rovině ekliptiky. V?echny planety konkrétně na?í soustavy (a? na Pluto), rotují zhruba v jedné rovině. Určitě pohyb v této rovině bude i méně energeticky náročný. |
|
|
|
| | | Razer: Podívej se do fóra mezinárodní situace. Dal jsem tam odkaz na 3D schéma (téměř) v?ech umělých dru?ic Země. Mů?e? si to ověřit vizuálně porovnáním se Zemí i na základě informací o poloze jednotlivých geostacionárních dru?ic, které ve schématu (nepoměrně vět?í body) u? nad rovníkem tvoří jakoby prstenec... |
|
|
|
| | | Paldik:Paldik 36 000 km fakt? To je docela dálka .o opravdu sem si doteď myslel ?e je to 10x míň .) |
|
|
|
| | Geostacionární dráha je ve vý?ce cca 36.000 km nad Zemí, ale ne nutně nad rovníkem.
V této vzdálenosti je obě?ná doba tělesa na orbitě rovna rychlosti otáčení Země, proto loď, nebo to těleso vlastně "visí" nad Zemí v jednom bodě. Je to nejlep?í místo pro umístění komunikačních dru?ic.
Co se týká pilotovaných letů, tak z obězné dráhy Země se zatím odpoutalo pouze 9 letů Apolla, v?echny které letěly k Měsíci. A vý?kový rekord (nebo spí?e vzdálenostní od Země) je tedy určován lety k Měsíci.
Ten rekord dr?í posádka ?ťastně ne?ťastného Apolla 13. Tím, ?e na Měsíci nepřistávali, ale jen ho oblétli, tak kolem něho neproletěli tak blízko jako ostatní výpravy, ale ve vý?ce cca 200 km nad jeho povrchem, tak?e rekord vzdálenosti je něco kolem těch 400.000 km od Země jak u? psal Pozemstan. :)
Rekord raketoplánu je jen těsně přes 1000 km. Raketoplnán nemá sílu na to se odpoutat od Země, mů?e pouze létat na orbitě Země. |
|
|
|
| | | Mů?u si to někde najít, ale nejde mi o přesné číslo... Kolik tedy přibli?ně km je daleko od Země Měsíc? |
|
|
|
| | | přidal jsem dal?í sekci do svých stránek jen do té vámi nenáviděné! týká se knih |
|
|
|
| | | Kael: Přesně tak. Přeci jen je to vzdálenost nějakých 36000 km od Země, zatímco ISS obíhá ve vý?ce někde mezi 380-360 km. Nevím, jestli kromě Apolla (rekord Apolla 13 tu?ím přes 400000 km) vůbec nějaký pilotovaný let směřoval tak daleko. (Hubbleův teleskop, je ve vý?ce asi 600 km.) |
|
|
|
| | | taky je to dost daleko na geostacionární dráhu, tak?e jeto náročné na palivo a dobu letu |
|
|
|
| | | AVip: Ano, to je asi pravda:-). Měl bych jít asi u? spát... |
|
|
|
| | | Nejspí? kvůli tomu, ?e ISS nemá viset jen nad jednou polokoulí... |
|
|
|
| | | AVip: Jo, taky jsem si říkal. Ale proč tedy ISS není na geostacionární... |
|
|
|
| | Nad rovníkem, loď prakticky visí nad jedním místem... samozřejmě tím pádem vidí jen na jednu polokouli.
Ale tohle je opravdu nejstabilněj?í orbita a standardní orbita z ST byla původně zamý?lena jako geostacionární - jen?e trikaři udělali teoretikům "čáru pčřws rozpočet". |
|
|
|
| | Mvek: Vy?adovalo by to častou korekci obě?né dráhy.
Nejlep?í je geostacionární orbita... :-) |
|
|
|
| | | AVip: Právě mi ?lo o tu stabilitu (Měsíc je něco jiného, ?lo o extrémní příklad). Nevím, jak daleko je stabilní. Ale přijde mi, ?e pro současné vesmírná plavidla je dost malá ta stabilní. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
