ARCHÍV=> Vesmírné lodě a technologie ve SF |
Spravuje: Yakuzza
Počet příspěvků: 3429
|
|
|
| | Něco takového nebude nikdy fungovat. Dokud to nebude mít alespoň plasmové motory, či jak se menujou. A ty rozměry lodi jsou zbytečně velké.
Idální by bylo ovládnout reakci hmoty a antihmoty. Nedávno byla někde zpráva, že příroda sama vyrábí antihmotu a skladuji je vi magnetické obdobě lagrangeových bodů (tuším, že to tak psali) ve stabilní vzdálenosti od planet s mag. polem.
Zásadní je dále štít proti radioaktivnímu záření (extra silný magnet v centru lodě a nádrže s dvojitým plášštováním okolo možná stačit nebude a hlavně taková loď by měla příliš velkou setrvačnost a byla náročná na palivo.. |
|
|
|
| | Kael: Zajímavé. Když už zatím nemůžeme brázdit Galaxii, tak alespoň Sluneční soustavu... Možná ale chce stavět až zbytečně velký kolos. 960 metrů byla dlouhá tak loď z Abramsova filmu, nikoli refitovaná původní Enterprise z TMP a dalších TOSkových filmů, jejíž schéma ukazují ve srovnání s mrakodrapy...
Víceúčelové využití takové lodi u více planet zní ale zajímavě... Autor má pravdu s důležitostí překonání spoutané představivosti, ale nejsem si jistý, jestli se mu opravdu podaří lidi dostatečně nadchnout. Je také otázkou, jaká by byla reakce veřejnosti, státních bezpečnostních složek, i mezinárodní politiky na plány umístit do vesmíru jaderný reaktor o výkonu 1,5 násobku temelínského jakousi "šílenou" soukromou společností...
Reaktor(y) už na orbitě měl SSSR i USA, ale tohle by byl "trochu" větší "kalibr". Třeba Kanada má přitom z roku 1978 s pádem sovětské jaderné družice své zkušenosti... Ale o jaderném pohonu se uvažuje už dlouho, tak snad hysterické reakce překonají...
Optimismus autora projektu i pisatele článku zní ale bohužel, mírně řečeno, přehnaně... Přesto se neubráním zvolání: Kéž by se to povedlo! |
|
|
|
| | | http://www.osel.cz/index.php?clanek=6262 |
|
|
|
| | Mvek: Tak flotila v eve funguje i tak, že někdo dělá "vlečný paprsek", někdo "ruší pohon", nepřátel, někdo "ruší senzory" nepřátel, někdo střílí... .-)
Ale jo je to jiné... btw tu hru sem už asi rok nehrál takže se mě nemluví závislost. |
|
|
|
| | | Razer: Ale v EVE ovládá jednu loď jeden člověk ne? Tudíž to je spíš řízení formace, řízení třeba týmu komanda v reálu, a tam se určitě používá klasické řízení povely, a spíše je tam na to čas, resp. neexistuje jiná lepší možnost:-). |
|
|
|
| | Já možná trochu trapně řeknu, že mám zkušenosti pouze s EVE... ale jak říkám jeden čas velel flotile i skutečný námořní kapitán.
A skutečně pokud neexistuje nějaká prodleva mezi předáváním rozkazů vše řídí jeden muž, který bleskovým tempem štěká celé flotile rozkazy. Každý člen flotily musí rozkazy naprosto přesně plnit.
+každá velká flotila má nižší a speciální velitele, ti speciální poslouchají hlavní rozkazy, ale svým podřízeným jednotkám štěkají svoje - např. zaměřit artilerii na stíhače... .
Nižší velitele poskytují a předávají na vedlejším komunikačním kanálu informace mezi např výzvědnými plavidly a kapitánem - radí bezradným členům flotily (občas se při rychlých přesunech kus flotily prostě ztratí při útěku třeba).
A hlavně pokud je plavidlo s hlavním velitelem zničeno musí jeden okamžitě převzít velení...
Jak je to v realitě netuším, ale o moc víc hardcore to snad ani už být nemůže. |
|
|
|
| | Mvek:
A třeba i to zadávání kurzu, to také musel počítat kapitán?
Kurs jako takový sice počítal navigátor/kormidelník, ale finální verifikace byla na kapitánovi. A nebylo výjimkou, že si kurs kapitáni radši počítali sami.
Ponorka třídy Akula/Typhoon má výtlak jak prvoválečná bitevní loď a její složitost je enormní - předpokládám, že tam ta delegace funkcí bude mít trochu větší rozsah... ale ve finále, asi ne o moc.
Hlavně jde o to, že jejím úkolem není boj s námořními cíli ani průzkum čehokoli, čímž se šablonám použitelným i pro ST lodě značně vymyká. |
|
|
|
| | AVip: A třeba i to zadávání kurzu, to také musel počítat kapitán? Já vím, tehdy neměli počítače, ale ve ST mi to přijde dost podivné, že třeba kapitán musí říkat občas kurz k planetě. A ne prostě název planety.
Co je špatně s Rudým říjnem? |
|
|
|
| | Kapitán klasické torpédové ponorky z WWII (ála VIIC, Gato nebo U-class a žádný Red October, prosím) fungoval v podstatě jako pilot letadla a posádka suplovala nedostatečnou technologii jinak potřebnou pro řízení ponorky.
Na hladině to bylo trošku složitější, ale pořád to byla dost "one man show". A tak to bylo i u velkých válečných lodí - nebylo výjimkou, že rozkazy, jak se má bitevní loď vyhýbat torpédům, vydával kapitán osobně a taky nebylo výjimkou, že kapitán byl závislý na kofeinu a nikotinu a ani závislost na efedrinu nebyla v této profesi nikterak výjimečná a jsou známé případy kapitánů, kteří skončili doslova na "burn out".
Dnes to bude ve finále dost podobné, řekl bych. |
|
|
|
| | Pozemstan: vždycky sem si říkala že kapitánům ponorem a lodí musí pěkně bolet nohy, nikdy sem je v žádném filmu/dokumentu/knížce neviděla sedět
Mvek tak kapitán si může vyžádat podrobnější informace aby si v hlavě spočítal nějaký plán, jak daleko může zajít a tak....ale jinak s tebou docela i souhlasím |
|
|
|
| | Pozemstan: Právě by mě zajímalo to srovnání s realitou.
A ano, už jsem někde psal nedávno, že ponorky a lodě mají malé rychlosti (vyjma samotné střelby:-)), už za letu by to bylo horší, nějaké bombardéry dneska...
Myslím si, že právě i většinu věcí co rozkazuje by měl buď dělat přímo, nebo by tam měla být větší iniciativa dobře vyškolených členů posádky. V podstatě kapitán by měl být takové strategické a taktické řízení, zatímco ostatní na můstku jsou více operativní a trochu taktické řízení. Spíše zodpovídají za své oblasti a od kapitána dostávají jen nějaké globálnější úkoly, usměrnění. A nebo se radí, když je na to čas.
Zkrátka úhybný manévr by měli dělat automaticky, ale kapitán může chtít konkrétní vzor (sadu). Nebo štíty zdvihnou automaticky a podobné věci, kde jde o život v sekundách.
Ale nebudou někoho chytat do vlečného paprsku, nebo vyrážet pryč warpem jen tak.
Ve ST je to někdy víc tímto směrem, někdy zas dost opačně.
A ano, úvod ST XI mi po téhle stránce přijde dost realisticky, jak to na můstku chodí. I když je tam pár drobností, právě teď něco v knize mi přišlo nesmyslné, kdy komunikoval už nevím, zda Robau nebo Kirk se strojovnou a jen se dozvěděl čísla energie, štítů apod.
|
|
|
|
| | | Mvek: Ano, také by mě zajímalo, jak probíhá skutečné velení. Jinak bych ale řekl, že ve filmech o pozemských lodích či v ST při bitvě nakonec spíše kapitán sám vydává rozkazy o změně kurzu, úhybných manévrech apod., a až tolik údajů nedostává - kromě potvrzení o vykonání rozkazu a hlášení o škodách vlastních i protivníka, oslabení štítů a u ponorek údajů ze sonaru o otevírání torpédometů, vypuštění torpéd apod. Jen někdy působí zvláštně, že kapitán nevydává rozkazy přímo, ale ještě je opakuje první důstojník apod. Hlavní problém bych viděl v zásadním rozdílu mezi ST a dnešní technikou. Zatímco při rychlostech kolem 50 km/h lze i v omezených prostorech oceánu loď ovládat tímto kolektivním zdlouhavějším způsobem asi celkem efektivně, už při impulzních rychlostech blízkých rychlosti světla, byť v relativně prázdném vesmíru, by to v boji mohlo být problematické. V tomto ohledu byl však myslím na poměry ST kupodivu hodně realistický úvod filmu ST11 při souboji Kelvinu s Naradou, na který možná narážíš, kde se ukázalo, jak při bitvě se silným protivníkem vše probíhá velice rychle a času je zoufale málo... V ST má ale kapitán přece jen už od dob TOS resp. už ENT určité ovládací prvky a snad i ukazatele zabudované v opěradle křesla. Netuším, jak je tomu třeba na dnešních lodích a ponorkách. Z některých filmů se zdá, že kapitán ani křeslo nemá a k primárním údajům se v ponorce dostává jen, když se chopí periskopu, kdy může také třeba přímo bez prostředníka vyslat světelné signály protivníkovi... -) Ale skutečnost neznám, možná by mohl vědět více AVip... |
|
|
|
| | | Mvek: To mi připomíná jednu epizodu DS9 (už fakt nevím, která to byla), kdy byl Defiant poškozený, nefungovala interní komunikace a Nog díky svému sluchu dělal prostředníka pro komunikaci mezi můstkem a strojovnou přes otevřený poklop, kudy na sebe hulákali :-) |
|
|
|
| | Mvek:
Viděl jsem zajímavej dokument o bitvě u Midway a tam byl mimo jiné zmíněn rozdíl ve velení, resp. akceschopnosti posádek USA a Japonska. Zatímco japonci jen strojově čekali na rozkazi a důsledně dodržovali hierarchii velení, američani byli více flexibilnější a rozhodovali se více autonomě. Projevilo se to především na schopnosti udržet na hladině a provozuschopnou roztřílenou letadlovou loď. |
|
|
|
| | Četl někdo něco o tom, jak vypadá velení třeba jaderné ponorky nebo velké bitevní lodi, letadlové lodi apod.? Filmy to přece jen budou zkreslovat.
Mě by to zajímalo jen tak zběžně, jak získává kapitán informace, ve srovnání se ST. Odjakživa mi přijde podivné, že si kapitán nechává říkat spoustu údajů (hlavně ty číselné) ústně, což musí být hrozná prodleva při bitvě. A ještě podivnější je, pokud takové údaje dostává přes interkom ze strojovny, když by čísla zrovna měl mít dostupná přímo na můstku a čekal bych, že se šéfinženýrem probere spíše teoretické možnosti apod.
Nesouvisí to přímo se ST XI, ale znovu jsem si na to vzpomněl právě při čtení úvodní pasáže knižního zpracování. |
|
|
|
| | Ano, i v Babylonu neodolali :-)
 |
|
|
|
| | | (A je to zcela oficiální informace. Název "Calypso" je polooficiální, resp. vymyslel si ho Patrick Stewart. Zalistoval jsem si ve Star Trek Encyklopedii a zmínka o názvu, vymyšleném Patrickem Stewartem je uvedena kurzívou s dodatkem "We believe him." :-)) |
|
|
|
| | Mvek: Yup... a celkem škaredá...
 |
|
|
|
| | | Zajímavé, tento článek na anglické Memory Alpha uvádí, že i Enterprise-D měla "kapitánovu jachtu", ačkoliv mimo jiné i z rozpočtových důvodů ji nakonec nikdy nepostavili a nepoužili, a raději ani nezmínili, byť tam byla navžena na spodní části talíře od začátku seriálu. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
[ ARCHÍV ]
|
