|
| | Generations se teď zabývám poměrně intenzivně, takže..
ad sonda) Mám pocit, že i v knize to Dillardová obešla warpem, takže to je OK a možná i paradoxně i uvěřitelnější. Přecijen náraz tělesa letícího warpem, by byl asi schopný efektivně rozptýlit trilithium.
ad světlo) Po nárazu sondy hvězda zhasne. To už jsme viděli na Amargoze. To znamená, že k planetě už letí jen to světlo z okamžiku před explozí. Není tedy postupné šeření se vzhledem k relativní blízkosti naopak správně? Přece kdyby zhaslo Slunce, tak to nepoznáme až za 8 minut, kdy najednou za modrého dne někdo vypne vypínač. |
|
|
|
| | Mvek: Jenomže pak se objevuje znovu u těch vulkánských utečenců a je jasně vidět červená.
|
|
|
|
| | | BorgDog: Nemůžu z práce, takže zbytek večer, když nezapomenu, ale co je s krví vulkánců? Pokud vím, byla zelená u malého Spocka, jak měl trochu krve na puse. |
|
|
|
| | No, a když jsme u failů, viděli jste tohle?
http://www.youtube.com/watch?v=DiQ9piVgtWM&feature=player_embedded#!
Jako hlavní chyby bych osobně označil spíš jiné kousky (díra v logice časové linie kolem Nera, apod.) a něco z toho je jistě spekulativní, ale většina věci okecat fakt nejdou. Plus faily jako barva vulkánské krve jsou sice z hlediska děje nepodstatné, ovšem velmi dobře ilustrují, jak to ve skutečnosti bylo s tím detailním studiem předlohy, kterým se Abrams a spol. na Internetu tak chvástali. Díky za tenhle link! Bude se mi hodit... :-) |
|
|
|
| | Mvek: Úvahy o výrazně menší a bližší hvězdě už jsou myslím trochu přitažené za vlasy.
Menší hvězda bývá chladnější, takže u červeného trpaslíka by to světlo bylo hodně do červena, a tady vidíme ve vesmíru jen poněkud žlutější světlo, ale na planetě působí barvy pozemsky. Leda, že by to byl bílý trpaslík, ale to by pak život na blízké planetě nejspíš nepřežil předchozí stádia vývoje hvězdy, nehledě asi na další odlišnosti...
I tak by ale myslím byla obyvatelná planeta asi řádově miliony km daleko, takže by k ní světlo putovalo desítky sekund až minuty. I Merkur je v naší Sluneční soustavě od Slunce v perihelu přes 2,5 světelné minuty... |
|
|
|
| | Pozemstan: Myslel jsem to právě tak, že kdyby letěla warpem, tak by ta doba na viditelný výsledek musela být hodně velká, takhle by mohli teoreticky spekulovat, že hvězda je malá a hodně blízko, a tak stačí pár sekund pro světlo a přitom se na té planetě dá přežít (i když vedro tam asi bylo). Nemyslel jsem, že jsme viděli, že warpem neletěla.
Už jsem si vzpomněl na tu další věc - zničení Veridianu (hvězdy) ovlivní pohyb Nexu. No, nepochopil jsem, proč ho to naopak přitáhne, ale to je vedlejší, co mi spíš nesedí, že to zvládne ovlivnit Nexus, ale ne ty obíhající planety. Nemluvě o tom, že observatoř na Enterprise jim ukázala výpočet po nějaké době, který byl tím spíš nesmysl (alespoň tam nic nenaznačuje, že by simulovali zničení hvězdy těsně před příletem Nexu). |
|
|
|
| | | Mvek: Jestli se nepletu, tak ale ukazovali jen let rakety v atmosféře, kdy (a někdy i ve Sluneční soustavě) je warpová rychlost vůbec problematická (i když třeba podle ST IV možná). Do warpu mohla sonda přejít později po opuštění husté atmosféry, což by bylo u Země asi ve výšce 100 km... (Podobně i Phoenix v Prvním kontaktu nestartoval warpem hned z Montany.) Tomu pak odpovídá i rychlá reakce hvězdy, až na to, že zapomínají na zpoždění jejího pozorování vlivem rychlosti světla, jak poznamenal S.S.Enterprise. Jinak ST nám skutečně vizuálně většinu pohybů zpomaluje, ale zároveň se v něm někdy objeví až nelogicky vysoké rychlosti - např. warpové šíření efektu Genesis v ST II nebo supernovy v ST XI, byť efekty také přizpůsobené lidským smyslům. |
|
|
|
| | No právě kvůli dostavení se vizuálního efektu odvozuji, že "nadsvětelnou" rychlostí neletěla. Warp sonda by asi byla zbytečně složitá, ale to už je spekulování, zvláště, když Soran na přípravu měl tolik let a zřejmě nějaké ty granty.
Mimochodem ale právě, že to Worf rozebíral, tak tím větší je to nesmysl. Je přece blbost vidět "nadsvětelou" střelbu, ale vždy jsme střelbu viděli (jasně, vždy jsme viděli všechno o dost pomalejší, než by to asi bylo:-)), ale vůbec nemám z ničeho dojem, že by torpéda nebo phasery uměly střílet vyšší rychlostí než rychlostí světla (pouze je tu ta relativita, že se zdá, že při boji ve warpu si zbraň warpové pole udrží dostatečně dlouho, takže proto může zasáhnout i rychlejší loď).
Takže to byla zatraceně špatně odvedená práce scénáristy nebo toho, kdo měl konkrétní úpravu na starosti, že tak blbě okecali nemožnost zásahu sondy. Přitom by stačilo, kdyby měla celá sonda maskování i za letu a pro okecání stačilo, aby posádka Enterprise nějakým způsobem usoudila, že ho má, takže by tam dolu stejně Picard šel.
A pro samotný efetk na diváky zase stačilo dát záběr na hvězdu z vesmíru a pak prostřih zpátky na planetu a nikdo by nemohl nic říct. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise:
horší je to se světlem a gravitačním polem. Obé překonalo rychlost, protože potemění na Veridianu III se mělo objevit až po 8 minutách...
Správně, možná ne přesně po osmi minutách jako v případě Země a Slunce, ale zhruba tak...
|
|
|
|
| | | navíc rychlost té střely rozebíral i Worf, takže to je OK.. |
|
|
|
| | Mvek:
Mveku Mveku... jako je to známá a dosti nepříjemná otravná chyba, když je ve sci-fi, ale, ta sonda přesi mohla mít warp a nebo transwarp, to by technicky okecat ještě šlo... horší je to se světlem a gravitačním polem. Obé překonalo rychlost, protože potemění na Veridianu III se mělo objevit až po 8 minutách... |
|
|
|
| | Viděl jsem po delší době asi podruhé nebo potřetí Generations a musím říct, že jako ve většině filmů, těch blbinek (většinou tedy chyb, ale nepodstatných) je tam docela dost.
Kromě obligátního převlékání uniform (to je opravdu strašné, jak se to mění s každým záběrem:-), takový inside humour), poškozeného rozvodu energie (nebo světel na Ent-D), je tam ještě to, že Soranově sondě to trvá cca 11 sekund z Veridianu III k hvězdě - WTF? To je ta hvězda pár světelných sekund od planety? Stačí porovnání se Zemí a tuším cca 8 minutami?
Pak samozřejmě Picard je asi zastánce primární směrnice apod. a tak se nemůže nechat vrátit třeba do chvíle, kdy letěli k Armagose. To by bylo málo napínavé.
Picardova lhostejnost k té sošce darované v The Chase je známá.
A to druhé "nové" jsem teď zapomněl, tak třeba jindy, až ze mě vyprchá únava a víno:-). |
|
|
|
| | jen doplňuji, že tohle je z jednoho z shotů na ST 12
jinak se těším na vaše nekonformní nápady :) |
|
|
|
| | Jestli chcete trocu prostoru ke kreativitě, tak můžete na web ST linie na FF přispět zajímavou/vtipnou hláškou, nyní k ST XI screencapu:
Hlášky pište sem (soutěží se o volňásek) |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Tak to jistě, ale otázka zní ještě trochu jinak - ví to i autor dotyčné fotomontáže?
(a také to může být záměr, snaha o korekci situace i v tomto směru)
|
|
|
|
| | | AVip: Jen připomínám, že toto platilo do TMP včetně. Od TWoK tam může být kapitánů kolik chce, ale pouze jeden je velitelem plavidla. Což je IMHO mnohem logičtjší. |
|
|
|
| | | Jen připomínám, že v americkém pojetí posloupnosti velení je na lodi vždycky jen jeden kapitán... |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Barvu uniformy neurčuje důstojnická hodnost, nýbrž příslušnost k sekci podle funkce či specializace. Ano, vzhledem k tomu, že má Spock v Khanově hněvu a dalších filmech bílý límec a insignie odpovídající sekci velení stejně jako Kirk, měl by na té montáži být žlutý podle významu barev z TOS a ENT, nikoli červený podle TNG+... Jenže autor zjevně zachoval barvy přesně podle TOS i bez ohledu na změny funkcí... A ona ta modrá de facto Spockově funkci odpovídá, protože pod Kirkem opět plnil funkci vědeckého (byť asi tak jako v TOS, kde to modré také nebránilo, i prvního) důstojníka. Jeho skutečná filmová uniforma ale odrážela pozici kapitána cvičné lodě a učitele na Akademii Hvězdné flotily, ze které byl i s lodí vtažen do zápletky Khanova hněvu... |
|
|
|
