|
|
Spravuje: Mvek
Počet příspěvků: 3132 |
|
|
|
| | Star Trek VIII: First Contact
- Byl jsem opravdu zvědavý, jak na mě bude První kontakt po tolika letech působit. Ve výsledku bych řekl, že jsem víceméně dostal to, co jsem od toho očekával. Oproti Generations v sobě rozhodně nezapře určitou popcornovitost nebo řekněme snahu zalíbit se mainstreamu (ale ono to v proměnlivé míře platí o všech ST filmech), což je místy otravné. Nemůžu ale říct, že bych to měl tvůrcům vyloženě za zlé, protože je to kompenzováno vícero velkolepými scénami a pamětihodnými momenty, kterých měl Generations v mých očích po hříchu málo. Ono se to asi dá shrnout velmi jednoduše. First Contact v žádném případě není dokonalý film, ale bavil jsem se podstatně více než u mdlého Generations.
- Na to, že má film skoro dvě hodiny, přišel mi úvod i na poměry ostatních trekových filmů brutálně zkratkovitý. Naprosto rozumím tomu, že nebylo potřeba po xté ukazovat odlet zbrusu nové Enterprise ze suchého doku (a za to díky), ale pětimunový úvod před odhalením borgské hrozby, by myslím vůbec nebyl na škodu. Mohli nenásilnou formou ukázat interiéry Enterprise-E a zároveň několika casual dialogy adresovat Geordiho nové oči nebo dát poručíku Hawkovi alespoň povrchní background. Tohle byla jedna z věcí, které se mi naopak na Generations moc líbily. I to potvrzení přítomnosti Borgů nemuselo být tak okamžité. Picardovi se zdá sen a hned vzápětí ho admirál Hayes informuje, že se Borgové blíží. Too soon.
- Bylo myslím pochopitelné, že se tvůrci během seriálu nikdy neodhodlali k plnohodnotnému sequelu k The Best of Both Worlds, protože s televizním rozpočtem v kombinaci s omezenými možnostmi počátku 90. let, by se tak velkolepá zápletka koncipovala dost složitě. Vymyslet pro Borgy přízemnější náměty typu I, Borg a do jisté míry také Descent, tak zůstávalo v podstatě jedinou reálnou variantou. Jsem ale rozhodně rád, že na pokračování nakonec došlo, protože film je pro to ideální platformou. Myslím, že by byla věčná škoda Picarda už nikdy nekonfrontovat s Borgy. Je to totiž konflikt, který se přímo nabízí současně v osobní i v big picture rovině.
- Každopádně flashback o Picardově nikdy neviděné asimilaci byl působivý. Nikdy mě nenapadlo, že Flotila v případném dalším střetu s Borgy bude Picarda považovat za bezpečnostní riziko, ale z určité perspektivy to asi smysl dává. Bitva o sektor 001 vypadá výborně i po 25 letech. Designy nových lodí jsou také vesměs povedené. Vždycky se mi moc líbilo, jak se jim díky logické přítomnosti Defiantu, povedlo do děje hladce zakomponovat také Worfa. Je to pure win-win situace, protože i příznivci DS9 mají možnost vidět Defiant v situaci, ke které byl navržen. Vlastně jsem si teď i říkal, že by nebylo nic proti ničemu, kdyby s Worfem navštívil Enterprise i O'Brien. Velmi dobře si ho dovedu představit v menší roli jak v rámci zápletky na Zemi, tak klidně i v šarvátkách s Borgy na Enterprise.
- S vysvětlením cestování do minulosti je to dost úsměvné a když nad smysluplností borgského plánu přemýšlíte déle než tři vteřiny, začne se hroutit jako domeček z karet. Nebylo by tedy pro Borgy jednodušší prostě rovnou cestovat do minulosti a asimilovat Zemi? Ale abych byl fér, tak je zase potřeba dodat, že si vybrali nesmírně zajímavou destinaci. První kontakt s Vulkánci je ve světě Star Treku ikonická událost a navíc se z pohledu diváka stále jednalo o relativně vzdálenou budoucnost. Nehledě na okolnosti je to pro mě tedy mnohonásobně zábavnější varianta, než třeba záchrana velryb v soudobém San Franciscu.
- Děj se po příletu do roku 2063 rozdělí na dvě hlavní dějové linie. Příběhová větev odehrávající se na Enterprise mě bavila nepoměrně víc. Souboje s Borgy na částečně asimilované Enterprise se Frakesovi povedlo natočit opravdu skvěle. Má to tíživou atmosféru, uvěřitelnou choreorafii a je to legitimně napínavé. To vše v průměrných startrekových přestřelkách většinou absentuje. Povedený mi přišel i velkolepý segment v simulátoru ve světě Dixona Hilla. Minimálně proto, že to byl milý callback k seriálu. Celá anabáze odehrávající se na deflektoru Enterprise vypadala vizuálně také dobře, ale myslím, že by jí prospěly agresivnější nůžky, protože mi to přišlo zbytečně dlouhé. Trochu pochybné mi přišlo opakované zdůvodnění nutnosti zabíjet asimilované členy posádky. Chápu, že bojovali za budoucnost lidstva a nemohli si dovolit příliš riskovat, ale mělo to tedy zaznít v tomto duchu. Vždyť Picard je jinak živoucí důkaz toho, že asimilaci lze zvrátit, i když se to neobejde bez trvalých následků.
- Za velmi kontroverzní se pak dá rozhodně označit existence borgské královny. Osobně na to nemám vyloženě vyhraněný názor. Z pragmatického hlediska chápu, že bojovat dvě hodiny proti vesmírným zombíkům má svá úskalí, a proto mi vytvoření královny po vzoru mravenců nebo včel tudíž nepřijde až tak skandální. Samozřejmě to sebou nese celou řadu otázek a film až tak do hloubky nepřekvapivě nejde, ale z větší části mi to nevadilo. Její přítomnost v bitvě u Wolf 359 nemusela být nutně fyzická a záběry na ni mohly být klidně abstraktním vyjádřením přítomnosti jejího vědomí. Velkým plusem je, že Alice Krige ji ztvárnila prostě skvěle. I díky ní a minimalisticky pojaté masce a kostýmu, nesklouzávají Borgové jako druh do totálního absurdna. Z Datovy dějové linie mám ale velmi rozpačité pocity, což ostatně platilo i u Generations. Mám Data rád a na úspěchu TNG má nepochybně lví podíl, ale aktivace emočipu ho připravila o jisté kouzlo (nečekaně, já vím). Interakce mezi ním a královnou bych si dovedl představit, i když by aktivovaný emočip neměl a vlastně to mohlo být i zajímavější.
- Film naštěstí maximálně těží z talentu Patricka Stewarta, takže primární roli stejně hraje jeho story-arc s podvědomou touhou po pomstě. Moudré rozhodnutí. Asi bych ocenil trochu minimalističtější projevy Picardova pomstychtivého chování (třeba bych vynechal maniakální střílení samopalem do Borgů), ale chápu tu nutnost kompromisu, protože filmu musí rozumět i diváci, kteří TNG nesledovali a Picardovo běžné chování prostě neznají. To se podle mě projevilo také ve vyhrocené scéně s Worfem, kde to eskaluje takovým způsobem, že Picard Worfa označí za zbabělce. Scéna ke konci v Picardově pracovně je ale zlatým hřebem celého filmu a obsahuje přesně to, co bylo na TNG vždycky nejlepší.
- Druhá dějová linie odehrávající se na Zemi je podstatně odlehčenější. Většina scén mi přišla koukatelná. Jediná skutečně trapná mi přišla jen scéna s opilou Deannou. Udělat z uznávaného průkopníka Zeframa Cochranea neambiciózního alkoholika mohlo dopadnout špatně, ale fantastický James Cromwell udělal ze scénáristů vizionáře, protože to fungovalo na jedničku. Několik scén doslova zachraňuje Cromwellova přirozená nenucenost. Samotná finální scéna s prvním kontaktem byla také úžasná. Opět si zaslouží pochvalu Frakes, kterému se v ní povedlo navodit sense of wonder, který byl u takové scény naprosto nezbytný. Většina hlavních postav je ale na Zemi zoufale nevyužitá. U Geordiho a Deanny mi to až tak nevadilo, ale Riker byl na Zemi bohužel v podstatě zbytečný. To je pravděpodobně tak trochu daň za to, že zároveň seděl na režisérské židli.
- Alfre Woodard jako Lily Sloane mi ze začátku filmu lezla na nervy, ale v pozdějších scénách byla Stewartovi důstojným sparring partnerem. Stále ale nejsem přesvědčený, že její roli ve filmu nemohla zastat tradičně upozaděná Beverly. Kdo jiný by měl Picarda konfrontovat ohledně jeho iracionálního chování? Mladý Neal McDonough se mi v roli poručíka Hawka moc líbil a přišlo mi škoda ho zabili. TNG se stabilníhno pilota v průběhu 7 sezón etablovat nepovedlo, proč to nezkusit ve filmech? V pidiroličce pilota Defiantu mě pobavil dnes známý sitcomový herec Adam Scott. Na závěr musím pochválit ještě dvě skvělá camea. Scéna s pohotovostním lékařským hologramem sice nebyla extra vtipná, ale jeho pouhá přítomnost je přesně ten typ demonstrace sdíleného universa, který se mi líbí. Malá scéna pro Barclayho také moc potěšila.
4/5 |
|
|
|
| | tak on se ten termín ještě dvakrát posune... jak je běžné...
ale je z tohoto termínu zjevný (jak psal Tele na startrekknihách), že to bude Kelvin timeline, protože něco jiného by nešlo stihnout připravit + navíc ten JJ v produkci |
|
|
|
| | | vita: sice nevíme ani to, ale i tak je to pozitivní, protože produkce JJ zajišťuje (už zavedenou) Kelvin Timeline, která má ještě potenciál odvyprávět zajimavé a poutavé příběhy a protože 2 roky není šibeniční čas a dává šanci, že ten příběh tedy bude dobře postavený. |
|
|
|
| | | Nevíme, o čem to bude, kdo to natočí, kdy se to bude odehrávat, ale víme, že to bude mít premiéru za dva roky |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Zajímavé, byť je tam spíše hodně otázek. Ve skutečnosti si dosud nemůžeme být jisti základními parametry Drakeovy rovnice, tedy nelze vyloučit ani to, že je inteligentní život v každé třetí soustavě (i detekce exoplanet dosud umožňuje nalézt jen některé), ale objevují se i úvahy, že může být pouze jeden či několik málo případů inteligentního života v celé Galaxii... Možná je ale něco i v oceánu na Europě (či jiném podobném tělese Sluneční soustavy), aniž by to mělo povědomí o hvězdné obloze...
Pokud jde o "agresivitu prostředí", vezmeme-li v úvahu inteligentní bytosti, bude těch epizod ST mnohem více. A riziko spojené s jinými organismy na cizích planetách ukazuje i třeba This Side of Paradise v TOS... |
|
|
|
| | | Mě se to líbí, ale jen trošku... Ono když už jsme u toho, tak by někdo mohl ten TMP sestříhat na 60minut, to by pak mohlo být třeba i koukatelné a snad i akční... |
|
|
|
| | | Byl jsem zvědavý, jestli se to líbí jenom mně :-) |
|
|
|
| | | Dokonce i trailer je zdlouhavej :) |
|
|
|
| | | Teď jsem si uvědomil, že už je to 5 let starý film :) |
|
|
|
| | | Dnes Prima MAX 20:00 Star Trek: Do neznáma. |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: On toho Changa mainstream zřejmě úplně mine, tak aspoň takhle. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade 312718:
11 faktů, které jste možná nevěděli o Cestě domů
Nevím na jakou školu chodil autor, ale jádro atomu opravdu neobsahuje elektrony. "Laserem „vyhodil“ z každého jádra elektron." WTF?
Navíc tam míchá dva pojmy:
1) Ono transparentní aluminium, které objevil tým z Oxfordu v Hamburku (DESY), kde mají výkonný laser/synchrotron a při odtržení elektronů z vnitřních slupek (L - v tomto případě) dojde k tomu, že je hliník průhledný pro EUV záření bez změny krystalické struktury. V tomto případě prosvítily 53 nm silnou folii hliníku. Tohle je vcelku známé chování některých materiálů v UV-VIS-IR, kterým se říká saturovatelné absorbéry. Tenhle "stav" je ovšem nestabilní a nevydrží dlouho (40 fs).
2) Je tam video materiálu zvaném ALON - tedy Aluminium oxynitrate (neznám české názvosloví těchto sloučenin), který se sintruje a vyleští. A i když je drahý, tak není technologický problém ho vyrobit. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
