|
| | S.S.Enterprise: "tu jsou i země, který nejsou schopny nebo ochotny vykazovat více zemřelých..."
Proto se sledují i nadúmrtí oproti dlouhodobému průměru. U nás byl do konce února od začátku pandemie nárůst počtu úmrtí vůči dlouhodobému průměru asi o 25 %, celkově šlo o 2500 lidí na milion obyvatel. V těchto ukazatelích jsme bohužel také na předních příčkách, srovnatelných třeba s Ruskem...
Ale ano, i tak to na množství vyplácených důchodů asi velký vliv mít nebude, i když naděje dožití klesla loni asi o rok...
Naděje dožití v Evropě poprvé klesla. Týká se to i Čechů |
|
|
|
| | S.S.Enterprise:
ale lékaři, kteří tam nedělají a znají se s nimi, ti už strach nemají.
To rozhodně. Kamarád mě o Velikonocích zdravil z Bohnic, skončil tam na pár dní po rádoby pokusu o sebevraždu z rozchodu s milenkou (vedle manželství). Tak líčil jednak, jak tam na všechny se*e pes, a tak někomu s depresí, kdo je jinak schopný se vrátit do společnosti, se tam spíš musí přitížit.
Ale hlavně, že tam ani personál nenosil ochranné pomůcky (u těch vyšinutých bych to i chápal). |
|
|
|
| | Mvek:
A v tvém okolí někdo zemřel, nebo má vážné následky?
Nezemřel a následky nikdo nemá, co se týče strachu, tak hlavně jej mají ti, co dělají v nemocnici přímo s COVID+, ale lékaři, kteří tam nedělají a znají se s nimi, ti už strach nemají.
Co se týče důchodové reformy: Na COVID umírají především tlustí plešatí muži 65+, tito by tedy pro (ani ne tak důchodový) ale systém zdravotního pojištění určitou zátěží byli. Celkově si ale myslím, že v ČR až tak moc lidí na COVID neumřelo na to, aby se to projevilo na budoucí nižší zátěži státu. (Možná jsme ve statistikách nejhorší, ale to bude tím, že tu jsou i země, který nejsou schopny nebo ochotny vykazovat více zemřelých...)
|
|
|
|
| | Tak to rozetneme...
Samozřejmě, druhý zdroj kiksů ve 2001 je soustava Jupiterových měsíců (jak jsem psal, zmínka o ST TMP je v tomhle doslova mega nápověda, stačí si vzít, co mají oba filmy společného, těch styčných bodů tolik není).
Nejprve, co filmaři vědět nemohli:
- povrchové detaily Jupiterových měsíců (což bylo v nejlepším případě rozmazané cosi v určitém barevném tónu, což ve filmu koneckonců je, byť jsou spory, který měsíc je ten, který je vidět v největším detailu, já tvrdím, že je to Europa, protože barva odpovídá a i 2001 kniha má nejtěsnější průlet kolem Europy + Europa hraje velkou úlohu v pokračováních, aby to byl Io, tak by musel být žlutější, barva Io je vidět i ze Země, teoreticky by Io mohl být ten měsíc, co je vidět proti Slunci v jednom z posledních záběrů před "vstupem" do monolitu, ten sice vypadá spíš jako dnešní Ganymede, ale je laděný dost do žluta a vidíme ho v protisvětle)
- vzhled Jupiteru z malé vzdálenosti (i když, trocha extrapolace byla možná a existovaly kresby -spekulativní- už z té doby, nebo ještě dřívější, které jsou paradoxně přesnější, než to, jak je Jupiter ve 2001 zobrazen, ale budiž, tady je to konzistentní s tím, jak se jeví v dalekohledech ze Země).
No a teď to, co vědět mohli a měli a co si měli ohlídat.
Soustava měsíců Jupitera sestává ze čtyřech velkých měsíců a malého smetí nepravidelného tvaru, přesto úplně všechny měsíce jeví srpkovitý tvar (mohlo by se jednat o pozůstatek plánu letět k Saturnu, který má kulatých měsíců podstatně více, ale spíš je to lenost trikařů).
Dále, všechny čtyři "galileovské měsíce" nikdy nebudou na jedné straně Jupiteru ve stejný okamžik, tohle je častá chyba, v jeden okamžik vidíme 6 měsíců rozeznatelně kulového tvaru v jednom záběru na +/- jedné straně planety.
Jednoduše řečeno, méně by zde bylo více (což mmch. 2010 při všech myslitelných výhradách docela dodržuje).
(A tímto zároveň zdravíme třeba i Expanzi, kde je obdobná chyba, ST TMP se jí naopak pokusil vyhnout - a při pozorném pohledu se to i relativně povedlo, jen aby vesele zreplikoval chybu velkého počtu malých kulatých měsíců)
|
|
|
|
| | Mvek:
nejsou na oběžné dráze osvícené planety vidět hvězdy jako na nočním nebi ze Země?
Taky dobrá poznámka - ale ne, ani to na mysli nemám... (byť tohle je opravdu dobrý postřeh!) |
|
|
|
| | | AVip: Jen hádám - nejsou na oběžné dráze osvícené planety vidět hvězdy jako na nočním nebi ze Země? Protože to pro mě byl šok, když jsem viděl 3D film z ISS v IMAXu, že z ISS na denní straně hvězdy nejsou vidět. |
|
|
|
| | Pozemstan 317841:
Pátá síla?
Fyzici zřejmě objevili úplně novou sílu prostupující naším vesmírem
Muons: Scientists have 'strong evidence' for new force of nature
Nahrává to na ruku zastáncům všemožných paranormálních jevů a aktivit (jako třeba léčitelství), ale samozřejmě jelikož takové jevy a aktivity většinou selhaly v kvalitním testu, tak je to jedno:-). |
|
|
|
| | Pozemstan 317824: A Flégr se tuším i nedávno vyjádřil v tom duchu, že netušil, že svým varováním právě způsobí další vlnu, protože nedošlo ke kolapsu na podzim...
Nejsem si jist, jestli ta "důchodová reforma" nemá přece jen více skrytých nákladů, které v celku převýší ty úspory. Protože umírají samozřejmě i ještě produktivní lidé, nebo se stávají invalidy či jinak hůře produktivními apod.
Svoji otázku, nakolik to může mít vliv, bych vznášel spíše vůči konkrétním věcem, jako jestli otevřít maloobchod, byť s omezeními, nebo podobná opatření, kde se dá očekávat malý pozitivní efekt.
S.S.Enterprise 317832: A v tvém okolí někdo zemřel, nebo má vážné následky? Mluvil jsem o takových případech. V mém okolí ne, také tedy nemám dojem, že by se někdo víc bál, spíše naopak. |
|
|
|
| | AVip:
Dále pak Země z pohledu od Měsíce vypadala spíše jako Venuše
Ale tohle už ano
Oproti Zlatému oku jsme pořád těžce v pohodě ;) A to ty filmy dělí 25 let. |
|
|
|
| | Pozemstan: Nemá smysl řešit kompoziční nedostatky...
Dále pak Země z pohledu od Měsíce vypadala spíše jako Venuše
Ale tohle už ano, tohle byl velký error, protože vznikl extrapolací čb fotografií a bylo zajímavé, že podobný problém, byť poněkud ještě více do modra laděný, měla většina filmů té doby.
Prostě nikdo nabral v potaz, že kontinenty tvoří poměrně viditelný kontrast a že Země není jednobarevný svět (protože k tomu tehdejší optická pozorování ostatních planet dost sváděla).
Tak jo... one down, one (or two) to go... :-)
Už se to zde lehoulince naťuklo, ale ještě zcela nedoťuklo.
|
|
|
|
| | AVip: Pokud si vzpomínám, ve filmu 2001 mi vadila příliš "nepřirozeně" velká hloubka ostrosti, ale to je s určitou optikou techniky možné.
Dále pak Země z pohledu od Měsíce vypadala spíše jako Venuše, se zářící atmosférou a bez viditelných kontinentů, ale to mohlo být dáno realistickým srovnáním albed obou těles, popřípadě pohledem na Tichý oceán (byť Země tam myslím ani moc nepůsobila jako "modrá planeta") apod.
Možná je nějaká chyba v záběru konjunkce planet, které jsou osvětleny v odlišných úhlech(?)
Ve 2001 i TMP jsou pak myslím u některých záběrů vidět kolem modelů lemující černé okraje, trochu jako u modrého či zeleného pozadí, i když tady asi byla použita jiná technika... |
|
|
|
| | A abych trochu odlehčil atmosféru... ve fóru Filmy Telemachus "sepsul" film 2001...
... a já promptně dodal, že v záběrech z vesmíru jsou tvrdé chyby.
Jsou dvě, resp. tři v závislosti na tom, jak přesně budeme č. 2 a 3 rozlišovat jako separátní chyby (jsou sice separátní, ale na jednom místě a v jednom záběru - ha, nápověda!) a jsou to vizuální chyby v zobrazení vesmírných těles, které už na tehdejší dobu jsou zbytečné a hloupé.
Schválně, jestli někdo přijde na to, jaké ty chyby jsou (minimálně jedna z nich je přitom popsaná ve slušnějších "trivia" sekcích o filmu).
Abych to ještě trochu zjednodušil, nejedná se o chyby specifické jen pro 2001, trpí jimi i celá řada jiných SF filmů a seriálů (nejen) z té doby.
(a třeba někdo přijde na něco, čeho jsem si sám nevšiml)
P.S. V ST:TMP jsou chyby hodně podobné (a to už je nápověda doslova "jak prase") a to asi i z toho důvodu, že triky dělal k obojímu ten samý člověk.
Edit: chyby a doplnění |
|
|
|
| | Zítra (9. 4. 2021) v 9:42 by měla z Bajkonuru odstartovat raketa s vesmírnou lodí Sojuz MS-18, která by se měla v 13:07 připojit k ISS. Na palubě budou dva Rusové a jeden Američan.
ŽIVĚ A ČESKY: Start a připojení Sojuzu MS-18 |
|
|
|
| | | Já tedy v mém okolí moc větší strach z viru nepozoruju, jen nějaké změny postojů - jedni se bojí teď víc a jiní míň, průměrně je to stejné... |
|
|
|
| | Mvek, AVip: Zajímavé. Problém je, že u covidu nastává úmrtí často po mnoha týdnech, takže pacient může nemoc i tak nějaký čas šířit ve svém okolí (než se jeho stav zhorší, byť to je asi u těžkých případů třeba do týdne od začátku příznaků) a pak i třeba mezi zdravotnickým personálem... Možná je ale pak už vzhledem k izolaci jedno, zda přežije či nikoli. Převládat asi bude šíření prostřednictvím těch, kteří s covidem třeba ani neulehnou (nebo než ulehnou), tedy když jsou "bezpříznakoví" nebo mají "lehký průběh"...
Vliv strachu ale, co si pamatuji, zmiňoval již na podzim i třeba Flegr, u kterého by to člověk možná na první pohled (v tomto smyslu přirozeného vývoje bez omezujících opatření) nečekal. I on uznal, že pokud by se epidemie začala nekontrolovaně šířit, nakonec dojde k přirozenému lockdownu, jelikož se lidé v panice začnou chránit sami bez ohledu na oficiální opatření (jen možná tu paniku čekal až u skutečně viditelných hor mrtvých). Také myslím uznával, že epidemie zpomalí, pokud už virus nebude mít koho aktuálně nakazit...
V souvislosti s úmrtími se někdy také sarkasticky hovoří jako o "důchodové reformě". To je samozřejmě také, cynicky či až "nacisticky" vzato, z ekonomického hlediska úspora (pro stát a daňové poplatníky), byť spojená s krátkodobými náklady navíc a negativními dopady na poptávku...
Pokud jde o skutečně tvrdý lockdown, mnozí odborníci i politici po něm (krátkodobém) volali a v některých zemích byl s různou úspěšností realizován. Jeho nezavedení u nás bych spojoval spíše s politickou reprezentací než s objektivními ekonomickými důvody.
Co se týká různých strategií, je nutno si uvědomit, že ta naše, založená nakonec na počtech lidí v nemocnicích, tedy vlastně zpětném indikátoru, který výrazně omezil možnosti předvídat vývoj a brzdit, vedla k zahlcení kapacit zdravotnictví. Ještě více nakažených by z povahy věci za dané situace nevedlo jen k většímu množství těžkých případů a mrtvých na covid/"s covidem", ale i úplnému zahlcení (přehlcení) zdravotnictví a možnému mnohem většímu množství "nadúmrtí" z jiných medicínských příčin... Tady už jsme asi neměli možnost nějakého dalšího zvýšení počtu nakažených v rámci podpory (i tak zřejmě do jisté míry skrytě realizované) "švédské cesty"... Pak by to řešila snad jedině cesta, kterou ale, s prominutím, také nazývám "nacistickou" (nechci tím ale zabít diskusi), kdy, jak někteří navrhovali, by se nejen vůbec netestovalo a léčily by se jen projevy nemoci jako u chřipky, ale lidem s příznaky covidu by byla z části či zcela odepřena lékařská péče... Tak by se zabránilo kolapsu zdravotnictví a zároveň i (alespoň z krátkodobého pohledu) "ušetřilo". V takovém světě bych ale žít nechtěl... |
|
|
|
| | Mvek: Ok, chtěl jsem se ujistit.
Ale ano, to vliv samozřejmě má.
Já za sebe můžu říct, že jsem jisté změny ve svém okolí pozoroval a to jak v souvislosti přímo s úmrtími, tak i v té podobě, že to například chytili něčí dobří známí, což dotyčné vedlo i ke změně postojů k tomu či onomu.
Tvoje otázka je logická a určitě existují modely, které se to snaží nějak zohlednit - ovšem netroufám si hodnotit, jak moc se jim to daří.
Každopádně, vliv to určitě má.
|
|
|
|
| | AVip: Bez toho textu kolem je to strašně vytržené v kontextu a obávám se zbytečné hádky z nedorozumění.
Nicméně tučně v druhém odstavci je ten faktor, a otázka zní, nakolik o něm víme, nakolik má význam, a jestli se zahrnuje do modelování pro různá rozhodnutí.
Nemyslím, že by mohl obhájit řízené promořování. Ale třeba tys párkrát hájil to či ono, že jistě takové opatření moc nepomůže, ale každá troška je dobrá. Možná ale při započítání i tohoto efektu je taková troška dobrá jen pro konkrétní jedince, ale ne pro stát jako celek (nejen hospodářsky). |
|
|
|
